Hlavní zjištění

• Sociální problémy vysvětlují přibližně 80 % rozdílů vzdělávací neúspěšnosti a 50 % výsledků testování mezi regiony. Ve většině regionů vzdělávací neúspěšnost i výsledky testování odpovídají sociálním podmínkám. Přibližně čtvrtina ORP však zaostává co do vzdělávací neúspěšnosti a pětina ORP co do výsledků testování. Jedná se o ORP v Plzeňském kraji, ostrůvky zaostávání však můžeme najít ve většině republiky. Oba typy zaostávání se často nekumulují, ale jednotlivě trápí různá ORP.
• Překonávat sociální podmínky dokáže zhruba desetina ORP. Relativně nižší vzdělávací neúspěšnost nacházíme ve strukturálně znevýhodněných ORP Ústeckého (Kadaň, Litvínov) a Moravskoslezského kraje (např. Rýmařov, Krnov, Bruntál). V nich se často snaží o zlepšení sociální a vzdělávací situace omezením segregace, prací s komunitami, předškolním vzděláváním a zapojením sociální práce. (Detailnější popis na webu Desegregace.cz).
• Lepší výsledky testování, než by odpovídalo sociální situaci, mají často velká města (Praha, Brno, Olomouc). To může souviset s kvalitou škol i sociálním a kulturním kapitálem rodičů, kteří se více zapojují do vzdělávání či platí různé školní aktivity.
• Zaostávání za sociálními podmínkami může souviset se schopností sociálního systému obcí a krajů pomáhat rodinám v nouzi, příčiny mohou být i v samotném vzdělávání. Může jít o kvalitu řízení škol, dostupnost kvalitních učitelů, psychologů či předškolní péče. To se daří v Klášterci nad Ohří, Tanvaldu nebo Obrnicích u Mostu. Důvodem mohou být také velké rozdíly v kvalitě škol, kdy sociálně znevýhodněné děti končí na horších či částečně segregovaných školách. Důležitost jednotlivých faktorů pro různé typy ORP mapuje sekce Faktory úspěchu.
• Oba typy zaostávání kumuluje relativně málo ORP. Jde o Žatec, Tachov, Stod nebo Humpolec. Jde o ORP s vysokými i nízkými sociálními problémy. Řešení proto budou specifická pro jednotlivé regiony a detailněji se jim věnují mikroregionální analytické reporty.
• Kvalita vzdělávání často odpovídá sociálním podmínkám v ORP s velkými sociálními problémy. Patří mezi ně Cheb, Havířov nebo Chomutov. V těchto místech nelze na zlepšení vzdělávání rezignovat, ale musí se zaměřit i na řešení výchozích sociálních problémů rodin. Jak rodiny podpořit a provázet popisujeme na příkladu z Kadaně.

Kde vzdělávání zaostává za sociálními podmínkami

1. Kombinace zaostávání v ORP Plzeňského kraje
   V ORP Tachov, Rokycany nebo Stod se kombinuje jak vyšší neúspěšnost, tak nižší výsledky testování vzhledem k sociálním podmínkám. Je to jediný kraj v Česku s více než dvěma ORP, které zaostávají v neúspěšnosti i výsledcích testování.
2. Relativně vyšší neúspěšnost v periferiích republiky i krajů
   V neúspěšnosti zaostávají periferie. Může jít o příhraniční oblasti (Frýdlant, Vandsdorf, Trhové Sviny nebo Jeseník) i vnitřní periferie krajů (Slaný, Mnichovo Hradiště, Podbořany nebo Hlinsko). V takových ORP nalezneme typicky jen jeden typ zaostávání.

Kde vzdělávání sociální podmínky překonává

1. Moravskoslezský kraj snižuje neúspěšnost
   Mezi úspěšnými regiony Moravskoslezského kraje nalezneme dvě skupiny. První jsou ORP s velkými sociálními problémy, jako Bruntál, Krnov nebo Orlová, které dokážou i díky snižování sociálního vyloučení a koordinovanému přístupu omezovat vzdělávací neúspěšnost. Druhá část jsou ORP s průměrnými sociálními problémy (např. Nový Jičín, Frýdek-Místek), které dokážou dosahovat velmi nízkých hodnot vzdělávací neúspěšnosti. Opava kromě neúspěšnosti dokáže nad očekávání zvyšovat výsledky testování.
2. Velká krajská města
   Praha, Brno, Olomouc a další velká krajská města dokážou sociální podmínky překonávat ve výsledcích testování. V těchto oblastech situaci ovlivňuje sociální a kulturní kapitál rodin, které posilují formální i neformální učení dětí a vytvářejí tlak na kvalitu škol. Na druhou stranu i ve velkých městech existují významné rozdíly v kvalitě škol. Výsledků velkých krajských měst lze dosáhnout také kvalitou výuky ve škole, jak popisují příklad dobré praxe z Hlučína a Ludgeřovic.
3. Ostrůvky úspěšných
   Některá ORP mimo výše zmíněné dokážou překonávat sociální podmínky. U vzdělávací neúspěšnosti se jedná o Děčín, Poděbrady, Lipník nad Bečvou nebo Náměšť nad Oslavou. U výsledků testování pak například Kyjov nebo Žďár nad Sázavou. U nich se strategie mohou lišit – může se jednat jak o specifika regionu, tak o kvalitu řízení. Blíže se podmínkám a faktorům věnují mikroregionální reporty.
4. Žádné ORP výrazně nepřekonává sociální podmínky v neúspěšnosti i výsledcích testování
   V Česku neexistuje žádné ORP, kde by byla vzdělávací neúspěšnost výrazně nižší a testování výrazně lepší vzhledem k sociálním podmínkám. Pouze Opava a Lipník nad Bečvou mírně překonávají hodnoty v obou ukazatelích. Jedním z důvodů je i to, že ORP s vysokými sociálními problémy více trápí neúspěšnost, proto se zaměřují výrazně na její redukci. Může jít o spolupráci vzdělávání a sociální práce nebo zabezpečení podpůrných pozic. ORP s nízkými sociálními problémy se mohou zase zaměřovat na výsledky testování, které je více spojeno s pedagogickou prací.

Definice a smysl Výsledků vzhledem k sociálním podmínkám

PAQ Research vypočítává pomocí regresní analýzy, jestli je vzdělávací neúspěšnost a výsledky testování vyšší, nižší, anebo odpovídají sociální situaci regionu. Analýza predikuje, jak vysoká by měla být vzdělávací neúspěšnost a výsledky s danou úrovní destabilizující chudoby a socioekonomického znevýhodnění. Tato predikovaná vzdělávací neúspěšnost a výsledky se porovnávají se skutečnou hodnotou neúspěšnosti/výsledků. Podle rozdílu predikované a skutečné hodnoty dělíme ORP do pěti skupin. U vzdělávací neúspěšnosti, jestli je výrazně nebo mírně vyšší než predikovaná, kde neúspěšnost odpovídá (přibližně stejná skutečná a predikovaná) a kde je mírně nebo výrazně nižší, než odpovídá sociální situaci (skutečná nižší než predikovaná). U výsledků testování pak, jestli výsledky jsou výrazně nebo mírně vyšší než by odpovídalo sociální situaci, odpovídají, anebo jsou mírně nebo výrazně nižší vzhledem k sociální situaci. U zhruba 10 % ORP nemáme dostatečný vzorek, abychom mohli vypočítat výsledky testování, a tedy ani jejich vztah vzhledem k sociálním podmínkám.