Hlavní zjištění

• Sociální podmínky vysvětlují přes 70 % rozdílů vzdělávací neúspěšnosti i 70 % výsledků testování mezi regiony. Ve většině regionů vzdělávací neúspěšnost i výsledky testování odpovídají sociálním podmínkám. Přibližně třetina ORP však zaostává z hlediska vzdělávací neúspěšnosti žactva a desetina ORP co do výsledků testování. Jedná se o ORP v Ústeckém a Plzeňském kraji, ostrůvky zaostávání však můžeme najít ve většině republiky. Oba typy zaostávání se často nemusí kumulovat, ale jednotlivě trápí různá ORP.
• Překonávat sociální podmínky dokáže zhruba desetina ORP. Relativně nižší vzdělávací neúspěšnost například nacházíme ve strukturálně znevýhodněných ORP Ústeckého (Kadaň, Litvínov) a Moravskoslezského kraje (např. Rýmařov, Krnov, Bruntál). V nich se často snaží o zlepšení sociální a vzdělávací situace omezením segregace, prací s komunitami, předškolním vzděláváním a zapojením sociální práce. (Detailnější popis v katalogu Dobré praxe a na webu Desegregace.cz).
• Lepší výsledky testování, než by odpovídalo sociální situaci, mají ORP napříč Českem. Jsou například v Moravskoslezském a Zlínském kraji. To může souviset s kvalitou škol i sociálním a kulturním kapitálem rodičů, kteří se více zapojují do vzdělávání či platí různé školní aktivity a doučování. Pravidelné ověřování kompetencí a dovedností u žáků v ČR bohužel zatím neprobíhá, a proto musíme vycházet ze starších výběrových šetření a dat jednotné přijímací zkoušky.
• Zaostávání za sociálními podmínkami může souviset s nízkou schopností sociálního systému obcí a krajů pomáhat rodinám v nouzi, příčiny mohou být i v samotném vzdělávání. Může jít o kvalitu řízení škol, spolupráci škol s OSPOD a sociální práce, dostupnost kvalitních učitelů, psychologů či předškolní péče. Důvodem mohou být také velké rozdíly v kvalitě škol, kdy sociálně znevýhodněné děti končí na horších či částečně segregovaných školách. Důležitost jednotlivých faktorů pro různé typy ORP mapuje sekce Faktory úspěchu.
• Oba typy zaostávání kumuluje relativně málo ORP. Jde o osm ORP, nejčastěji v Plzeňském a Ústeckém kraji, které mají vysoké sociální problémy a nízkou úspěšnost. Řešení proto budou specifická pro jednotlivé regiony a detailněji se jim věnují mikroregionální analytické reporty (budou aktualizovány během léta 2025).
• Kvalita vzdělávání často odpovídá sociálním podmínkám v ORP s velkými sociálními problémy. Patří mezi ně Aš, Havířov nebo Děčín. V těchto místech nelze na zlepšení vzdělávání rezignovat, ale musí se zaměřit i na řešení výchozích sociálních problémů rodin.

Kde vzdělávání zaostává za sociálními podmínkami

1. Kombinace zaostávání v ORP Plzeňského a Ústeckého kraje
   V ORP Tachov, Stříbro a Stod v Plzeňském kraji a Podbořany, Žatec a Roudnice nad Labem v Ústeckém kraji se kombinuje jak vyšší neúspěšnost, tak nižší výsledky testování vzhledem k sociálním podmínkám. Jedná se o jediné kraje, kde je více než jedno celkově zaostávající ORP.
2. Relativně vyšší neúspěšnost v periferiích republiky i krajů
   V neúspěšnosti zaostávají periferie. Může jít o příhraniční oblasti (Tachov, Rumburk nebo Trhové Sviny) i vnitřní periferie krajů (Slaný, Vysoké Mýto, Moravské Budějovice, nebo Vimperk). V takových ORP nalezneme typicky jen jeden typ zaostávání.

Kde vzdělávání sociální podmínky překonává

1. Severozápad Čech není otloukánek statistik a úspěšně snižuje neúspěch
   Část Ústeckého a Karlovarského kraje dokáže výrazně snižovat neúspěch vzhledem k náročným sociálním podmínkám žáků. V Kadani se daří řešit problémy s bydlením a zapojovat neziskové organizace do škol. V Litvínově se systém řídí komplexně pod taktovkou zřizovatele. V Mostě došlo k propojení OSPOD, škol, sociálních služeb a dalších aktérů. Výsledkem je, že například v Litvínově nedokončí ZŠ 5,7 %, zatímco v sociálně podobných ORP je to 9,2 %.
2. Část Moravskoslezského kraje snižuje neúspěšnost
   Mezi úspěšnými regiony Moravskoslezského kraje nalezneme dvě skupiny. První jsou ORP s velkými sociálními problémy, jako Bruntál, Krnov nebo Rýmařov, které dokážou i díky snižování sociálního vyloučení a koordinovanému přístupu omezovat vzdělávací neúspěšnost. Druhá část jsou ORP s průměrnými sociálními problémy (např. Nový Jičín), které dokážou dosahovat velmi nízkých hodnot vzdělávací neúspěšnosti. Opava a Havířov kromě neúspěšnosti dokážou nad očekávání zvyšovat výsledky testování.
3. Regiony na Moravě výsledkově nad očekáváním
   Výsledky nad očekáváním má řada ORP na Vysočině, v Jihomoravském a Zlínském kraji. Může to souviset s kvalitou výuky, ale na hlubší analýzy chybí potřebná data.
4. Ostrůvky úspěšných
   Některá ORP mimo výše zmíněných dokážou překonávat sociální podmínky. U vzdělávací neúspěšnosti se jedná o Ostrov, Blansko nebo Náměšť nad Oslavou. U výsledků testování pak například Boskovice, Ostrov nebo Ústí nad Orlicí. U nich se strategie mohou lišit – může se jednat jak o specifika regionu, tak o kvalitu řízení. Blíže se podmínkám a faktorům věnují mikroregionální reporty.
5. Ostrov, Opava a Havířov jako premianti
   V Česku existují pouze tři ORP, kde výrazně překonávají neúspěšnost i výsledky testování. Jedno je v Karlovarském (Ostrov) a dvě v Moravskoslezském kraji (Opava a Havířov). Překonávání se výrazně promítá do úspěšnosti žáků. V Ostrově například nedokončí základní vzdělání o polovinu méně žáků než v sociálně podobných ORP (2,5 % vs. 5,5 %). V Opavě má pak o třetinu více žáků s výbornými výsledky v JPZ než v sociálně podobných ORP.

Definice a smysl Výsledků vzhledem k sociálním podmínkám

PAQ Research vypočítává pomocí regresní analýzy, jestli je vzdělávací neúspěšnost a výsledky testování vyšší, nižší, anebo odpovídají sociální situaci regionu. Analýza predikuje, jak vysoká by měla být vzdělávací neúspěšnost a výsledky s danou úrovní destabilizující chudoby a socioekonomické rozvinutosti. Tato predikovaná vzdělávací neúspěšnost a výsledky se porovnávají se skutečnou hodnotou neúspěšnosti/výsledků.

Podle rozdílu predikované a skutečné hodnoty dělíme ORP do pěti skupin. U vzdělávací neúspěšnosti, jestli je Podle rozdílu predikované a skutečné hodnoty dělíme ORP do pěti skupin. U vzdělávací neúspěšnosti, jestli je výrazně nebo mírně vyšší než predikovaná, kde neúspěšnost odpovídá (přibližně stejná skutečná a predikovaná) a kde je mírně nebo výrazně nižší, než odpovídá sociální situaci (skutečná nižší než predikovaná). U výsledků testování pak, jestli výsledky jsou výrazně nebo mírně vyšší než by odpovídalo sociální situaci, odpovídají, anebo jsou mírně nebo výrazně nižší vzhledem k sociální situaci. U zhruba 10 % ORP nemáme dostatečný vzorek, abychom mohli vypočítat výsledky testování, a tedy ani jejich vztah vzhledem k sociálním podmínkám.