Financování škol je do velké míry plošné

• Do analýzy zařazujeme tu část financování od státu a obcí, která by měla přímo pomáhat vzdělávání žáků. Od státu se jedná o platy pedagogických pracovníků včetně asistentů pedagoga a nepedagogických pracovníků a ostatní neinvestiční výdaje. Od obcí zařazujeme všechny neinvestiční výdaje, například příspěvky na pedagogické a nepedagogické pracovníky, vybavení nebo běžný provoz škol.
• Finance od státu souvisí s výsledky vzdělávání, a to jak v případě financí od státu, tak financí od obce. Finance od obce často pomáhají dofinancovat platy učitelů (např. Praha) nebo například zaplatit psychologa (Otrokovice). Finance od státu závisí z velké části na tabulkách (platové třídy a stupně). Souvislost se vzděláváním se pravděpodobně skládá z více složek – platy na asistenty pedagoga, věkové a vzdělanostní složení učitelů nebo využívání maximálního možného příspěvku (tzv. PH max).
• Financování je relativně plošné. Přes 150 ORP, tedy většina, se nachází v pásmu mezi 55 a 65 tisíci Kč na žáka na rok. Financování základního vzdělávání navíc nepomáhá školám kompenzovat sociální znevýhodnění žáků. Destabilizující chudoba (exekuce, bytová nouze rodin apod.) výrazně souvisí se vzdělávací neúspěšností, ale financování na ní nereaguje. Naopak, více peněz dostávají ORP, které více trpí obecným socioekonomickým znevýhodněním (nižší vzdělání rodičů, dlouhodobě vyšší nezaměstnanost). Je to mimo jiné proto, že jde o rurální regiony s menšími školami. Obecné socioekonomické znevýhodnění regionu není ale tak významným prediktorem neúspěšnosti. Financování se tak proto stále míjí účinkem, pokud jím má být redukce neúspěšnosti.
• Finance na žáka jsou ale nižší v ORP, kde vzdělávací výsledky (neúspěch, testování) zaostávají za sociální situací. Naopak ORP, které dokážou výrazně snižovat vzdělávací neúspěch, mají vysoké finance na žáka. Projevuje se to jak ve financích od státu, tak od obcí.
• Celkově tak české financování představuje administrativně velmi složitý systém, který navíc dostatečně nepomáhá školám reagovat na sociální znevýhodnění žáků. Data jsou z doby před pandemií koronaviru a nezobrazují nejnovější roky a změny v systému. Nejsou v nich zahrnuty projekty jako podpora 400 znevýhodněných škol. Zároveň žádná z těch úprav nevedla k systémové úpravě, která by rozlišovala finance podle sociálního znevýhodnění typu indexové financování.

Definice a smysl ukazatelů

Zobrazujeme objem finančních prostředků, které směřují ročně v přepočtu na žáka na neinvestiční transfery a výdaje. To zahrnuje prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků včetně asistentů pedagogů, ostatní neinvestiční výdaje, běžný provoz škol, další výdaje obcí. Zahrnujeme tedy pouze prostředky, které úzce souvisí se vzděláváním žáků. Proto vyřazujeme investiční výdaje a transfery. Data jsou za období 2017–2019.

Více o metodice v záložce Jak se výsledky počítají.

Regionální rozdíly

Financování se mezi ORP výrazně neliší. Mezi ORP s relativně vyššími financemi na žáka tak najdeme ORP jak s vysokými, tak nízkými sociálními a vzdělávacími problémy. Finance od státu na platy se mezi kvintily ORP s různou mírou zaostávání a sociálních problémů liší jen velmi málo a pohybují se mezi 46 až 48 tisíci Kč na žáka. Nejvíce se mezi ORP s různou mírou sociálních problémů liší příspěvky od obcí, a to až o pětinu. I na druhém konci spektra – tedy u ORP s nízkým financováním školství – vidíme souvislost se sociálními problémy a zaostáváním.

Sociální problémy

• Vysoké finance mají tak například Kraslice, Tanvald, Karviná nebo Jeseník, které patří do 20 % ORP s nejvyšší destabilizující chudobou i vzdělávacími problémy. Tyto ORP mají typicky vysoké finance od obcí.
• Naopak ORP jako Nová Paka, Litovel nebo Písek mají nízké nebo průměrné sociální problémy, ale vysoké finance. Vysoké celkové finance jsou hlavně díky tomu, že výrazně nadprůměrně na vzdělávání přidávají obce.
• Mezi ORP s nejnižšími financemi najdeme jen výjimečně ORP s nízkými sociálními problémy – sem patří Slavkov u Brna či Kuřim. Výrazně častěji jsou podfinancované ORP s vysokými sociálními problémy – Rumburk, Ostrava, Bílina, Slaný, Neratovice a části Plzeňského kraje.

Typologie obcí

• Mikroregiony, kde je vyšší neúspěšnost nebo nižší výsledky testování (případně obojí), mají v průměru nižší financování základních škol než mikroregiony, které nezaostávají. Rozdíl není velký (54,8 vs. 55,8 tisíc Kč), ale finance minimálně zaostávání nekompenzují.
• Naopak ORP, které úspěšně předchází vzdělávacímu neúspěchu, mají nadprůměrné financování od státu i obcí (přes 57 tisíc Kč). Mezi ně patří například Karviná, Bruntál nebo Litvínov, u nich jsou vysoké především finance od zřizovatele. Financování může být jedním z důležitých mechanismů, jak posilují kvalitu vzdělávání včetně personálního zabezpečení, a tím předcházejí neúspěchu.

Financování českých škol je obecně postaveno na plošných mechanismech a cílem není kompenzace vzdělávacích a sociálních nerovností. Záleží proto na školách, jak moc chtějí získávat prostředky skrze kompenzační opatření (podpůrná opatření) nebo evropské zdroje (např. šablony). To dále prohlubuje rozdíly mezi územími s inciativnějšími a pasivnějšími lokálními aktéry (ředitelé, učitelé, zřizovatelé).