Podporu nestačí cílit na kraje, regionální rozdíly jsou hlavně mezi ORP

• Účast dětí ve věku 3–5 let v mateřských školách není v Česku zdaleka rovnoměrná a výrazně se liší mikroregionálně. Nejnižší účast má v průměru Karlovarský kraj (85,3 %) a Ústecký kraj (83,9 %). Některá ORP v těchto dvou krajích ale mají účast jen 76 % (Kraslice, Most) a jiná přes 90 % (Podbořany, Lovosice). Účast ve školce patří mezi silně mikroregionální problémy – jen cca 40 % rozdílů mezi ORP vysvětlují krajské diference, 60 % rozdíly mezi ORP v rámci krajů. Výrazně tedy závisí na snaze lokálních aktérů, která je dobrá například v Obrnicích, Ostravě-Přívozu nebo Chrudimi.
• V řadě krajů (např. Jihočeský, Královéhradecký) je celkově účast přes 92 %. Tedy velmi vysoká. Ale v některých částech těchto krajů klesá i k 83–85 % (Dvůr Králové, Vodňany). Velmi nízká je účast i v některých chudších částech Moravskoslezského kraje (Orlová) a v řadě mikroregionů Středočeského kraje a v okolí Brna, kde může být posílena nedostupností školek.
• Docházka do MŠ silně souvisí s mírou destabilizují chudoby v regionu (exekuce, bytová nouze, velmi nízké vzdělání apod.). Tento vztah platí zejména v chudších krajích, zatímco v bohatších může být míra docházky více ovlivněna dostupností školek pro děti okolo 3 let. V rámci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje ale existuje velmi silný vztah mezi chudobou mikroregionu a docházkou do školek.
• Podpora zvyšování účasti v předškolním vzdělávání by proto měla být cílená, a to nikoliv pouze na kraje, ale na nižší územní celky a vycházet z analýzy, proč je účast nedostatečná (např. nedostatek školek, nízký zájem, špatná dostupnost MHD, nízká informovanost atd.).

Souvislost účasti vzdělávací neúšpěšnosti s výsledky je nejsilnější v chudých regionech

• Předškolní vzdělávání a vzdělávací výsledky spolu souvisí. V ORP, kde se účastní předškolního vzdělávání více dětí ve věku 3 až 5 let, vidíme nižší vzdělávací neúspěšnost na základních školách. Nejedná se pouze o nepřímý efekt toho, že předškolní docházka je slabší v chudších ORP, kde je zároveň nižší úspěšnost. Vztah mezi školkou a neúspěšností je totiž silný i v rámci ORP s nejvyšší destabilizující chudobou v Česku. Sledujeme, že efekt předškolní výchovy je nejsilnější v mikroregionech s vyššími sociálními problémy. Naopak u ORP s nízkou destabilizující chudobou je tento vztah slabý.
• Vztah mezi předškolním vzděláním a výsledky vzdělávání na ZŠ pak potvrzuje i regresní analýza. Mikroregion, který je ve spodní čtvrtině účasti v MŠ, má o 2 body vyšší neúspěšnost než mikroregion, který je v horní čtvrtině. Vztah je ještě silnější pro ORP s vysokou mírou destabilizující chudoby. S výsledky testování účast v MŠ významně nesouvisí.
• Řada ORP, které mají neúspěšnost nižší, než by odpovídalo sociálním podmínkám, mají nadstandardní účast v MŠ. Jde například o ORP Kopřivnice, Rýmařov a Broumov.
• Existují ovšem i ORP, pro které tento vztah neplatí. Vzdělávací neúspěšnost ovlivňuje řada dalších faktorů. MŠ sama o sobě nemůže nahradit další intervence zaměřené na zlepšování prospěchu a docházky na ZŠ, ale může pomoci znevýhodněným dětem dohnat laťku před nástupem do 1. tříd.

Řešení: Jak zvýšit docházku ve školkách?

• Předškolní vzdělání musí být kvalitní, tedy s dobrou pedagogikou, vybaveným školním poradenským pracovištěm, vřelými vztahy a postavené na vzdělávacích hrách a interakcích.
• V místech s nedostatkem mateřských škol předpokládáme, že účast dětí ze sociálně slabších rodin bude ještě významněji omezena. Je proto důležité zvyšovat šance (kapacity) na přijetí do předškolního vzdělávání, které je zcela bezplatné, v dojezdové vzdálenosti a kulturně inkluzivní (RECI, 2015).
• Na datech romských a neromských domácností z Roma Survey 2011 jsme zjistili, že dva roky ve školce zvyšují v průměru u znevýhodněných dětí odhadovanou pravděpodobnost zařazení do klasické ZŠ oproti speciální zhruba o 10 procentních bodů z 84 na 94 % (PAQ Research, 2021). Pouhý jeden rok předškolního vzdělávání nemá statistickou významnost – což je v souladu se zahraničními analýzami.
• Různými nástroji lze zvyšovat motivaci a účast na předškolním vzdělávání. Některé obce například aktivně vyhledávají a oslovují rodiny dětí k účasti v předškolním vzdělávání. Ve znevýhodněných oblastech je vhodné propojit opatření s řešeními bytové nouze nebo dluhů.
• Vhodnou intervencí mohou být obědy zdarma a redukce dalších nákladů spojených s docházkou (školkovné zdarma, vybavení). Okolo třetiny romských rodičů ze sociálně vyloučených lokalit zdůvodňuje neúčast dítěte ve školce právě souvisejícími náklady (RECI, 2015). Ředitelé školek zapojených do programů obědů zdarma přitom reportují zlepšení docházky a lepší socializaci podpořených dětí (Nadace OSF, 2017). Efekt obědů zdarma na zvýšení docházky ukazují i zahraniční studie.
• Důležité je u ohrožených dětí zajistit dobrý přechod z mateřské do základní školy. Zřizovatelé mohou pomáhat vypracovat plán spolupráce MŠ a ZŠ, příp. i NNO. Nejde jen o zajištění docházky, ale také o přípravu rodiny, dítěte a škol samotných a také konkrétní příklady dobré praxe.
• Zajímají vás další intervence, které mateřské školy nebo zřizovatelé volí k vyšší účasti a kvalitě předškolního vzdělávání? Prohlédněte si jejich katalog.

Dva roky předškolní výchovy mohou ztrojnásobit šanci na začlenění do běžné základní školy

Vzdělávací programy a intervence mají prokazatelně nejvyšší dopad v brzkém věku. Dochází totiž k předávání základních znalostí a dovedností, které jsou nezbytné pro úspěšný start dětí na základní škole a zabraňuje zaostávání, které se s věkem kumuluje. Dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání je součástí všech úspěšných vzdělávacích systémů. Zvyšuje také zaměstnanost rodičů, zejména matek, a snižuje náklady na rodinný rozpočet.

Výhody předškolního vzdělávání jsou zvláště výrazné pro socioekonomicky znevýhodněné děti. Účast v mateřské škole těmto dětem často pomůže vyrovnat se neznevýhodněným dětem. Školky se na to ale musí zaměřovat, výrazně tak záleží i na jejich kvalitě.

Kvalitní předškolní vzdělávání může zlepšit celou řadu výsledků, včetně kognitivního vývoje, well-beingu, budoucího studijního úspěchu a dokonce i výdělku v dospělosti. Meta-analýza studií s experimentálním designem ukázala, že děti účastnící se předškolního vzdělávání ve většině případů mají oproti ostatním dětem vyšší vzdělávací výsledky, socio-emoční dovednosti nebo jsou méně často umisťovány do speciálních škol a tříd. Mezi zeměmi OECD výzkumy také ukazují, že docházka do předškolního zařízení zlepšuje chování, pozornost, snahu a účast žáků na základní škole.

Předškolní vzdělávání souvisí s úspěšností rovněž v Česku. Děti ze sociálně vyloučených lokalit mají třikrát vyšší šanci na začlenění do běžné základní školy (nikoli speciální či praktické), pokud absolvovaly 2 a více let předškolní výchovy. A to i pokud pocházejí z jinak stejné lokality a ze stejně vzdělaných rodin. Romské sociálně vyloučené děti, které chodily do školek, mají také lepší slovní zásobu. Efekt ale nemusí být jen u romských dětí. Děti z nižších socioekonomických vrstev, které chodily 2 roky do školky, také méně opakují ročníky na ZŠ a dosahují o 20–30 bodů lepšího skóre v testech PISA. Opět i pokud pocházejí z jinak srovnatelných rodin a studují stejné školy.

V ekonomické analýze PAQ Research vypočítal, že když se sociálně znevýhodněné dítě zapojí do předškolního vzdělávání, tak díky lepším schopnostem a následnému uplatnění na trhu práce odvede do státního rozpočtu v průměru za život o 0,5 mil. Kč více než bez účasti v předškolním vzdělávání.