Příběh mezioborové spolupráce

V roce 2020 začala na Mostecku pilotáž projektu Signály, který se postupně etabloval jako funkční nástroj pro navazování mezioborové spolupráce mezi aktéry na úrovni města či regionu s cílem podpořit ohrožené děti, ať už sociálním vyloučením, vzdělávacím neúspěchem nebo psychickou nepohodou. Start projektu zafinancovala Nadace České spořitelny, aby se mohlo ověřit, jak budou v praxi fungovat opatření, např. Karta KID) (karta pro identifikaci ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte) nebo úvazek mezioborové koordinátorky.

Oblasti dobré praxe

Start mezioborové platformy začíná u klíčových aktérů a největších nadšenců

Koordinátorka mezioborové spolupráce oslovila nejvýznamnější aktéry: sociální odbor a školský odbor, městskou policii, školy, pediatry, neziskové organizace a další instituce pracující s dětmi a mládeží. Na základě rozhovorů s vedoucími odborů a jiných subjektů bylo možné vytipovat další motivované účastníky platformy. Pomocí doporučených kontaktů lze poměrně jednoduše zmapovat situaci v území – například Diakonie odkázala během hodinového rozhovoru na další aktéry nebo upozornila na nedostatky v lokálním systému péče o ohrožené děti.

Karta KID jako rozcestník při identifikaci a podpoře ohrožených dětí

Na mezioborové platformě se sešlo pětadvacet odborníků a odbornic. Členové platformy byli provázaní při řešení případů ohrožených dětí a zároveň jeden na druhého odkazovali během mapovacích rozhovorů. Ve spolupráci s odborníky z platformy byla vytvořena Karta KID (Karta k identifikaci špatného zacházení s dětmi). Na základě poptávky mosteckých odborníků byla vytvořena její individualizovaná verze pro město Most. Platforma také sestavila modelové situace ohrožení a vymyslela postup pro řešení problémů dětí včetně výběru vhodných lokálních kontaktů. Přidanou hodnotou materiálu byla lokalizace pro mostecký terén, která usnadňovala jeho užívání. Vznikly tak varianty pro školy, sociální pracovníky, policisty, hasiče a další skupiny, s instrukcemi jak postupovat v různých situacích.

Lokalizované kontakty v Kartě KID pro město MOST

Školy se naučily navazovat vztahy s poskytovateli sociálních služeb

Při prvních kontaktech se školami se zjistilo, že část učitelstva postrádá potřebné zkušenosti a znalosti v oblasti neziskových organizací sociálně aktivizačních služeb, nízkoprahových zařízení apod. Proto koordinátorka mezioborové spolupráce uspořádala tzv. Veletrh služeb, kde se služby prezentovaly. Nejde přitom jen o navazování kontaktů – je zde také prostor pro informování o tom, co sociálně aktivizační služby či nízkoprahové kluby dělají a s jakými případy se na ně obracet.

„Informovali jsme o základních postupech, protože je školy neznaly. Nelze po nich chtít, aby doporučovaly rodinám sociální služby, když nemají kompletní představu o jejich kompetencích a působení. Zástupci škol byli velmi překvapení, že existují například sociální služby, které chodí do domácností, což si nikdo ze škol zpočátku nedokázal představit. U nízkoprahových zařízení jsme museli odstranit představy, že tam děti jen tak chodí a nijak se s nimi nepracuje. Provedli jsme všechny tím, že funguje individuální plánování, které má v sociálních službách velký význam. Vzdělávání bylo nutné, aby učitelé a učitelky byli schopni dětem předávat, co se ve službách děje. Když totiž chceme po učitelce, aby dítěti doporučila chodit do nízkoprahu, musí také umět atraktivně vysvětlit, co ho tam bude čekat, jak to tam vypadá a co se tam s ním bude dít.“

Mezioborová platforma dostává informace k širšímu okruhu lidí, nabízí prostor pro sdílení kazuistik a otevírá dveře školením pracovníků

Síť ředitelů, sociálních pracovníků, pracovníků města a úředníků šíří informace i mimo platformu. Například zapojení ředitelé přenáší metodiky a nové informace na ředitelské porady a zvyšují tak šanci, že další školy přijmou postupy, jež platforma vytváří.

Platforma nabízí také prostor pro kazuistické semináře – dobrovolné skupinové a vzájemné sdílení zkušeností z praxe, případně skupinové hledání řešení problematických případů. Účastníci získávají nové poznatky nebo nabízejí své pohledy na další postup při řešení případů ohrožených dětí.

Účast ředitelů a ředitelek škol na platformě umožnila odborníkům do škol vstupovat a školit o problematice ohrožených dětí celé sborovny. Jednalo se o cennou zkušenost, protože ředitelé neměli kapacitu předávat podrobně všechny informace z mezioborových setkání. Díky školení sboroven získaly například i asistentky pedagoga přehled, s jakými sociálními službami a orgány mohou v případě potřeby jednat.

Přínosy mezioborové spolupráci pro vyjasnění kompetencí a lepší koordinaci napříč aktéry:

Pro přehled a jednoduchost uvádíme přínosy propojení pracovníků a pracovnic napříč obory v bodech:

• Pracovníci sociálně aktivizační služby získali přehled o školním poradenství, díky čemuž mohli naplno využít možnosti práce metodika prevence nebo výchovného poradce. Nedochází tak ke zdvojování agendy například u preventivních aktivit.
• Školy se naučily lépe organizovat výchovné komise, aby plnily svůj účel například při řešení neomluvených absencí a věděly, jak přestupek ohlásit a co následně očekávat od působení OSPOD.
• Školy i další aktéři získali nové informace, jak nahlašovat případy ohrožených dětí a porozuměli problematice mlčenlivosti, která však nebrání případ dítěte delegovat na sociálně aktivizační služby, OSPOD apod.
• OSPOD a školy se shodly na tom, kde začíná a končí jejich odpovědnost při řešení případů ohrožených dětí. Nedochází tak k nedorozuměním, jaké kroky mohla podniknout škola před nahlášením případů na OSPOD.
• Školy si uvědomily, že potřebují sociálního pracovníka, aby mohly řešit případy absence, nechození do školy a dalších problémů. Na začátku projektu měla o case manažera (sociálního pedagoga) zájem pouze ředitelka ZŠ Chanov. Nyní je to pro mostecké školy standard.

„Slaďovací setkání začínáme tak, že otevíráme oblasti, ve kterých si nejsou aktéři úplně jistí nebo neví, jak k řešení přistupuje druhá strana. Pak se jde až ke konkrétním příběhům, aby se nevířily vody už na prvním setkání, kde nemůžeme začít hned příběhem Marušky, protože by se strany zbytečně pohádaly a setkání by skončilo. Proto je lepší začít od obecného doporučení, např. interpretovat metodiky od ministerstev. Jak postupovat u konkrétní Marušky řešíme až na druhém nebo třetím setkání."

Na případových setkání se rodiče necítí ohroženi při řešení problémů a učitelé nahlíží na situaci rodin z nové perspektivy

Případová setkání se začala využívat jako mezioborová alternativa výchovné komise. Cílovou skupinou jsou ohrožené děti, které primárně nejsou v evidenci OSPOD a u nichž lze předejít zhoršování jejich situace. Dále se mohou setkání účastnit: sociální pedagog, sociální pracovník, pracovníci OSPOD, zástupci školy a zástupci z neziskového sektoru (např. Charita, Diakonie).

Oproti výchovným komisím začaly školy případová setkání vnímat jako méně striktní a direktivní vůči rodičům. Jedná se o více partnerský přístup ve snaze podpořit žactvo a rodinu. Bylo třeba pro něj pedagogy proškolit, protože se jednalo o novinku. Vznikl tak balíček s informacemi, jak setkání zorganizovat, koho na něj pozvat a co předem projednat s rodiči, aby nebyli z průběhu překvapení.

Na setkání je přítomen facilitátor či facilitátorka a k rodičům se přistupuje vlídně – dopředu se jim vysvětlí podstata a smysl setkání, nabídne se občerstvení. Rodiče musí cítit, že setkání je zejména o nich a všichni aktéři jsou zde proto, aby jim pomohli. Dobrá atmosféra a postavení rodičů do role partnerů je důležitá, aby se na případová setkání nebáli dostavit opakovaně, protože přerušení účasti na podobných setkáních může být jedno z rizik u striktnějších a jednostranně vedených výchovných komisí.

Podle zkušeností case manažerky Kamily Michálkové existuje málo rodičů neochotných účastnit se případových setkání. Vždy vše záleží na tom, jakým způsobem se jim podpora nabídne a zda se jim dobře vysvětlí, kdo jsou sociální pracovníci a co jim může přinést budoucí spolupráce. Ať už se jedná o případové setkání nebo výchovnou komisi, nemělo by se setkání nabízet jako „poslední možnost před oznámením na OSPOD“.

„Napsala nám učitelka, že z jejího pohledu se jedná o případ zanedbaného dítěte, že nemá v pořádku pomůcky a že ho to brzdí ve výuce. Udělali jsme případové setkání, protože problémy v rodině byly i s dalšími dětmi, jenže ty učitelka neznala a nemohla vědět, jaká je tam situace.

Paní učitelka si na setkání poslechla, co všechno je v rodině za problémy, že tam je vážně nemocné dítě, se kterým matka dojíždí do nemocnice. Přímo na setkání poté přehodnotila svůj postoj. Přestaly ji zajímat ořezané tužky a začala nabízet, jak by mohla maminku podpořit, a dokonce si dala zpětnou vazbu – uvědomila si, že příliš lpí na některých věcech kvůli nastavené normě ve třídě a že zjistila, že problémy nejsou jen vinou rodiče, ale mohou za nimi být externí důvody, o nichž nemusí vědět."

Sociální práce na školách má své výsledky při řešení nechození do školy, absencí i jiných komplexních problémů

Školy se postupně učí se postupně učí využívat sociální pedagogy, kteří při své práci využívají metodu case managementu. Zavedený postup začíná u učitele, který se v případě identifikace ohroženého dítěte obrátí na školní poradenské pracoviště nebo na sociálního pedagoga. Sociální pedagog osloví rodinu s nabídkou spolupráce a proběhne mapování situace rodiny (jak z pohledu rodičů, tak samotného dítěte). Pokud rodič spolupracuje, svolává se případové setkání za účasti dalších odborníků. Plán intervencí, který z případového setkání vzejde, může obsahovat služby terapeuta; poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy nebo se pro začátek jen propojí kontakty potřebných institucí pro domluvu dalšího postupu.

Kamila Michálková se jako koordinátorka mezioborové platformy snaží proškolovat všechny mateřské a základní školy v možnostech využití sociální práce. Dává učitelům a učitelkám informace, na koho se mohou obrátit pro řešení problému ohroženého dítěte, identifikovaného pomocí vlastních znalostí nebo Karty KID, a přibližuje jim postupy práce – jak funguje sociálně aktivizační služba, nízkoprahové zařízení apod.

Příklad funkčního systému mezioborové spolupráce v Mostě

„Na ZŠ Chanov paní ředitelka vytipovala rodinu pro podporu. Case manažerka, zmapovala rodinnou situaci a zjistila, že je potřeba využít sociálně aktivizační službu. Pro tu příležitost byl vybrán Dům romské kultury, který je poblíž školy a měl volnou kapacitu. Následně se zjistilo, že dalším dobrým krokem bude docházka dítěte do Střediska výchovné péče.

Pro lepší koordinaci všech aktérů se svolalo případové setkání se zástupci Střediska výchovné péče, sociálně aktivizační služby, OSPOD a třídním učitelem. Řekli jsme rodině, že od nás dostane nějakou podporu a musí samozřejmě máknout, aby nedošlo ke zhoršení. OSPOD nebyl na setkání, aby dítě zařadil do evidence, ale pouze aby oznámil, že kdyby došlo ke zhoršení, bude s rodinou jednat. Taková informovanost je důležitá.

Na setkání se domluvil další termín, kdy se zhodnotí plán spolupráce v okruhu dvou až tří měsíců. Po uplynutí doby si řekneme, jestli došlo ke zlepšení nebo je nutné zasíťovat dítě a rodiče s dalšími službami, případně na koho se obrátit, kdo by nám mohl ještě pomoct."

Mikroregion v datech

Situace v území pohledem na data

Mostecko se dlouhodobě potýká s vysokou mírou chudoby a neúspěšnosti. Právě proto zde startuje mezioborová spolupráce, aby nepříznivá čísla změnila.

	Nedokončování základního vzdělávání (2023/24)	Opakování ročníku v ZŠ (2024/25)	Děti ve věku 3–5 let v mateřské škole (2023/24)
ORP Most	11,0 %	1,2 %	75,2 %
Ústecký kraj	7,1 %	0,9 %	84,0 %
Sociálně podobná ORP	8,5 %	1,0 %	83,6 %

Zobrazit v dataPAQ.cz

Možnosti práce s daty

Seznamte se s daty, která pomáhají pochopit vztahy mezi vzděláváním a sociálními podmínkami. Vyberte si formu, která vám nejvíce vyhovuje.

Analytické zprávy

Pro každé ORP jsme připravili analytickou zprávu. Slabá a silná místa ve vzdělávání, porovnání a realistické cíle. Stáhněte si.

Semináře nad daty

Sejdeme se ve vašem ORP a s různými aktéry společně diskutujeme o potřebách v různých oblastech. Zjistěte víc.

DataPAQ

Regionální data o vzdělávání a sociálních podmínkách můžete snadno analyzovat a vizualizovat v nástroji DataPAQ.

Kde hledat další inspiraci?

OSPOD Nymburk

V Nymburce pomáhá OSPOD školám s řešením problémů díky vyjasněným kompetencím a aktivnímu přístupu.

Case Management na ZŠ Zlatnická, Most

Case manager zajišťuje propojení znevýhodněných rodin se školami, úředníky i službami a nastavuje cíle a odpovědnost za úspěch

Město Klášterec nad Ohří

Spolupráce škol, zřizovatele a sociálních služeb v Klášterci nad Ohří efektivně předchází vzdělávacímu neúspěchu

OSPOD Lanškroun

Komunikace se školami, mapa spolehlivých služeb a využití facilitátorů.