Historický kontext města Krnov:

V roce 2008 byla zrušena segregovaná malotřídní základní škola pro 1. stupeň a město následně změnilo školské obvody spádových škol, aby se žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí umísťovali rovnoměrně do všech krnovských základních škol. Za tímto krokem stál nejen klesající počet žáků ve městě, ale také snaha rovnoměrně rozdělit romské žáky do zbývajících základních škol, aby se podpořila jejich integrace do majoritní společnosti a aby žádná škola nemohla být označena jako segregovaná.

Oblasti dobré praxe

Školy ve městě spolupracují na rovnoměrném rozdělení znevýhodněných žáků

Díky opatřením školy začal v roce 2014 stoupat zájem Romů umístit své děti na tuto školu, proto se vedení města rozhodlo problém řešit. Všechny školy v Krnově se musely zapojit do projektu začleňování znevýhodněných žáků a vybrat si aktivitu pro jeho podporu. Nejpopulárnější byly doučovací kluby, protože pomáhaly nejen romským dětem, ale všem potřebným.

Školy se zároveň v průběhu let dohodly, že by v jedné třídě neměly mít více než 2 až 3 romské děti. Jedná se o prevenci vzniku oddělené skupiny v rámci dané třídy. Spolupráce všech škol a zřizovatele vyústila v rovnocenné podmínky všech škol, díky čemuž žádná z nich nevybočuje a není pro znevýhodněné děti a rodiče „*přijatelnější” *než jiné školy ve městě.

„Všechny školy mají své doučovací kluby, všechny školy mají speciálního pedagoga a sociálního pedagoga. Jednou za měsíc máme společná setkání ředitelů, na kterých je tématem jenom inkluzivní stránka škol. Díky tomu se přenáší dobrá praxe a měli jsme i společné výjezdy učitelů z jednotlivých škol, kde společně metodicky pracujeme a řešíme, jak ještě lépe mezi sebou vyrovnat podmínky. Naším cílem je, aby všechny školy byly stejně kvalitní a dávaly rovnocennou službu všem dětem.“

Učitelé se vzdělávají primárně uvnitř školy pomocí sdílení zkušeností, tandemové výuky a přijímáním nových metod typu Hejného matematika

V heterogenních třídách je potřeba pracovat s metodami, které umožňují diferencovat výuku a nabídnout žákům například gradované úlohy různé obtížnosti. V matematice to splňuje Hejného metoda, v češtině zase program Čtením a psaním ke kritickému myšlení. V posledních letech se učitelé a učitelky věnují také rozvoji ve formativním hodnocení. Podle ředitele Karla Handlíře jsou jmenované vzdělávací strategie sice důležité, ale zůstávají pouze nástrojem k tomu, aby učitelé obrátili svůj pohled na vzdělávání o 180 stupňů, neboť vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků spočívá nejen ve změnách postupů, ale také například v nastavení odpovídajících očekávání.

Škola investovala ze začátku do rozvoje pracovníků ročně 250–300 tis. Kč. To umožnilo vyprofilování neformálních lídrů v různých oblastech. V současnosti tito neformální lídři dokáží velkou část vzdělávání pracovníků pokrýt sami uvnitř školy. Ředitel a zástupkyně vytváří podmínky, aby učitelé a učitelky komunikovali, připravovali hodiny, společně je reflektovali a aby hledali důkazy o učení nejen u dětí talentovaných, ale i u dětí slabých například prostřednictvím učících se skupin nebo spolupráce ve formátu 3S (spolu plánují, spolu odučí, spolu reflektují). Ke spolupráci učitele vedou prostřednictvím tandemů (pozn. PAQ: tandemová výuka je výuka, při které dva vyučující sdílí odpovědnost za plánování, realizaci a evaluaci výuky).

„V první fázi jsme tandemy zavedli ne pro děti, ale pro učitele. Chtěli jsme, aby se učitelé od sebe navzájem učili, aby spolu hodinu plánovali i reflektovali. Když jsem nastupoval do funkce ředitele, můj předchůdce dělal dotazník mezi učiteli a z něj vyšlo, že učitel v naší škole – a myslím si, že to platí pro celou Českou republiku – nemá strach z žáka ani rodiče, ale bojí se, že mu pod ruce uvidí jeho kolega. Řekl jsem si, že tohle musíme zlomit. Tandemy tady pomáhají odbourat strach z chyby u učitelů. Pokud učitelé nebudou mít strach chybovat, přenesou to i na děti. Je to přirozené, protože odmalička se děti učí, že chyba je špatně. Za chybu se dávají pětky.“

Zástupkyně pro pedagogický rozvoj pracuje s kolegy na základě principů mentoringu a koučování. Nedochází tak k direktivnímu přístupu, kdy se učitelům a učitelkám říká, jak by měli dělat svoji práci. Díky koučování učitelé sami přichází na vhodné změny či inovace výuky a následně jim sami věří a přikládají větší důležitost.

Dětské podpůrné centrum přesvědčilo romské rodiče k včasnému umístění dětí do mateřských škol a po pár letech již nebylo potřeba

Děti bez zkušeností s předškolním vzdělávání zaostávaly oproti svým vrstevníkům. Část romských rodin neumisťovala děti do školky, protože to komunita považovala za projev nedostatečné péče ze strany matky. Pro překonání předsudků a zvyklostí vzniklo Dětské podpůrné centrum přímo ve vyloučené lokalitě.

Matky v něm mohly hovořit s pracovnicemi i mezi sebou u kávy, zatímco se s dětmi postupně pracovalo na rozvoji kompetencí pro adaptaci na předškolní a školní docházku. Rodiče sledovali postupy, jakými se s dětmi pracovalo, a mohli je následně zrcadlit doma. Jednou měsíčně matky s dětmi v rámci adaptace navštěvovaly také mateřské školy. Vlivem včasného nástupu do mateřských škol byly děti na školu lépe připravené a díky tomu se zvyšovala úspěšnost a snižovala zátěž doučovacích klubů. Z běžného počtu 18 dětí se jejich počet v doučovacím klubu během šesti let snížil na 3. Většina rodičů totiž své děti umístila do školky ve třech nebo čtyřech letech.

V roce 2020 se centrum zavřelo, protože jeho služby nebyly potřeba – rodiče se naučili děti umisťovat do MŠ včas.

Změna přístupu má dopad na vzdělávání žactva. Základem jsou správně nastavená očekávání

Ředitel Karel Handlíř uznává, že ze začátku očekávali rychlý efekt na výsledky žáků, zejména těch romských. Po desetileté zkušenosti se očekávání ustálila a základní cíle se proměnily: aby děti nepropadaly, aby dokončily základní vzdělání, aby někteří absolvovaly na úrovni trojek nebo i lepších známek. Kromě úspěšného ukončení základní školy byl dalším cílem přechod žáků na školu střední a integrace mezi ostatní děti.

Cíle se naplňovat daří, protože se přerušil generační přenos nízkého vzdělání. Současní rodiče nových žáků už absolvovali základní nebo střední školu a díky tomu přistupují ke vzdělávání jinak.

„Přirovnal bych to ke zvýšení laťky. Najednou si rodiče řeknou, že dokončit základní nebo střední školu je od teď běžná věc. Dřív ta laťka byla speciální škola a oni s ní srovnávali nové nároky. Byli překvapení, protože ve speciální škole nemuseli moc pracovat, nedostávali domácí úkoly a běžná základní škola potom vypadá jako moc těžká. Ti rodiče, kteří už absolvovali klasickou základní školu, podporují své děti jinak a říkají jim, že to zvládnou a že to dá, jen se musí snažit. Největším přínosem je tedy ten postupný kulturní přerod. Druhý velký dopad je, že ve třídách vznikají kolektivy, kde jsou bezproblémově začleněné i tyto sociálně znevýhodněné děti.“

Výuka na ZŠ Janáčkovo náměstí podle Markéty Mylkové, oceněné učitelky v anketě Global Teacher Prize Czech Republic

Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe:

Mikroregion v datech

Situace v území pohledem na data

V ORP Krnov opakuje ročník a nedokončuje základní vzdělávání méně žactva než v sociálně podobných ORP. Do sociálně podobných ORP patří území s vysokou mírou chudoby, jako například Tanvald nebo Ostrov.

	Opakování ročníku v ZŠ (2023/24)	Nedokončování základního vzdělávání (průměr za 2018/19-2022/23)	Rodiče v exekuci (2. půlrok 2022)
ORP Krnov	0,6 %	4,3 %	15,2 %
Moravskoslezský kraj	0,7 %	4,1 %	12,9 %
Sociálně podobná ORP	0,9 %	5,6 %	16,8 %

Zobrazit v dataPAQ.cz

Možnosti práce s daty

Seznamte se s daty, která pomáhají pochopit vztahy mezi vzděláváním a sociálními podmínkami. Vyberte si formu, která vám nejvíce vyhovuje.

Analytické zprávy

Pro každé ORP jsme připravili analytickou zprávu. Slabá a silná místa ve vzdělávání, porovnání a realistické cíle. Stáhněte si.

Semináře nad daty

Sejdeme se ve vašem ORP a s různými aktéry společně diskutujeme o potřebách v různých oblastech. Zjistěte víc.

DataPAQ

Regionální data o vzdělávání a sociálních podmínkách můžete snadno analyzovat a vizualizovat v nástroji DataPAQ.

Kde hledat další inspiraci?

Masarykova ZŠ Tanvald

Masarykova základní škola se spoluprací učitelů a inovativní výukou zbavuje segregační nálepky a je žádaná napříč regiony

ZŠ Bečov

Znevýhodněným žákům pomáhá v ZŠ Bečov nový systém hodnocení a působení sociálního pedagoga

ZŠ Petrin, Bruntál

Když kvalitní škola pro znevýhodněné děti chce být dobrou školu pro všechny.

ZŠ Budišov nad Budišovkou

Vzdělávací neúspěch snižují v Budišově nad Budišovkou asistentkou pedagoga, dobrou metodikou a vyjasněnou komunikací se SPOD.