ZŠ Jirkov Nerudova
Na 3. ZŠ v Jirkově v ulici Nerudova se vzdělává přibližně 360 žáků. Tři čtvrtiny žáků jsou sociálně znevýhodnění. Škola tuto výzvu zvládá díky identifikaci těchto žáků a snižování bariér pro jejich účast ve škole (obědy, kroužky, pomůcky, doučování). Sociální znevýhodnění dětí a s tím spojené výzvy řeší sociální pedagožka a romský terénní pracovník. Kariérové poradenství začíná v 6. třídě. Při řešení nedocházky pomáhá spolupráce s dětskými lékaři i městskou policií.
Učitelé se rozvíjí ve slovním a formativním hodnocení (tedy hodnocení zaměřeném více na průběžnou zpětnou vazbu v procesu učení než hodnocení výsledku). Do školy postupně míří i žáci z majority, protože rodiče ví, že jim škola nabízí kvalitní vzdělání včetně přidané hodnoty v podobě služeb školní psycholožky nebo speciální pedagožky.
3. ZŠ Jirkov je příkladem, že s profesionálním přístupem lze přes vysoký podíl znevýhodněných dětí nepřetěžovat učitele a zvyšovat potenciál všech dětí díky využití všech dostupných opatření.
Oblasti dobré praxe
Bez sociální pedagožky by byla identifikace znevýhodněných žáků a reakce na jejich potřeby téměř nemožná. Ulehčuje se práce učitelům, protože na řešení problémů nejsou sami.
Identifikace sociálního znevýhodnění pomáhá škole zajistit potřebnou podporu pro žáky a učitele. Tito žáci mohou mít potřebu dalších pomůcek, doučování nebo asistenta pedagoga. Proces identifikace je časově náročný a neobešel by se bez práce sociální pedagožky Veroniky Nestlerové. Každý žák prochází vyhodnocením na základě metodiky NPI (Z. Němec, 2023). Pro učitele by byla taková práce extrémně zatěžující:
„Posuzuje se sedm kategorií. U dítěte se sleduje, jestli chodí na obědy, jestli má svačiny, jestli chodí do školy špinavé, jak spolupracují rodiče se školou, jestli má nějaké zdravotní postižení, poruchy řeči, pozornosti atd. Informace se zanesou do tabulky (příloha metodiky), z které se vypočítá výsledek znevýhodnění.
Učitelům jsem řekla: pojďte ke mně a pojďte si povídat o těch dětech a já všechno zaznamenám. Já udělám statistiku, ale vy mi pojďte říct, co si o tom myslíte. Když to uděláme takhle, bude vás to stát 30 minut času a máte splněno. Já si to beru na triko. Jestli to se mnou dělat nepotřebujete, tak si to dělejte sami, ale věřte, že to bude na déle jak půl hodiny.“
Ne všichni učitelé a učitelky považovali identifikaci sociálního znevýhodnění za důležitou, postupně si ale uvědomili, že celý postup jim může ulehčit práci, protože na potřeby žáků nemusí reagovat sami, ale pomohou jim s nimi další podpůrné pozice. Tím se oddělilo řešení sociální problematiky žáků od pedagogické činnosti. Nejedná se jen o ulehčení práce, ale také ujištění, že v případě problému (záškoláctví, projevy zanedbání péče dítěte) nejsou na řešení sami.
Pro děti jsou dostupné menstruační potřeby a kroužky přímo ve škole. Znevýhodnění snižuje zajištění obědů zdarma a svačiny od potravinové banky.
Snižování materiálních bariér je náročný úkol z pohledu administrativy. V případě Jirkova je závislý na spoustě projektů (obědy od Woman4Woman, dotace z krajského úřadu) a navazování spoluprací (svačiny od potravinové banky Džbánsko a kariérové poradenství ve spolupráci s UJEP). Ve škole jsou už tři roky dostupné menstruační pomůcky pro všechny. Hledání finančních příležitostí a možností spolupráce je úkolem sociální pedagožky.
Pro školu bylo důležité pro sociálně znevýhodněné žáky zajistit různé možnosti trávení volného času. Hlavním cílem je, aby byly dostupné pro všechny děti. To se podařilo díky spolupráci s DDM Paraplíčko, který provozuje kroužky (sportovní hry, stolní hry, logopedie, taneční a umělecké kroužky apod.) přímo ve škole a jsou pro děti zdarma. Jedná se o jednoduché řešení, kdy škole stačilo poskytnout vlastní prostory.
Školní docházku pomáhá zvyšovat romský asistent, spolupráce s pediatry, propojení s městskou policií i zasíťování školy s OSPOD a sociálními službami.
Veškeré omlouvání absencí přes jeden služební telefon sociální pedagožky, jež vede evidenci omlouvání žáků. Všechny děti a rodiče znají toto číslo z žákovské knížky, sociálních sítí nebo třídních schůzek.
Při řešení neomluvené absence má sociální pedagožka k dispozici řadu opatření, která může využít:
- Romský terénní pracovník David Kuchár tvoří se soc. pedagožkou nepostradatelný tandem – jako prodloužená ruka vychází ze školy do rodin. Díky jeho působení se zjistilo, že příčiny absencí žáků bývají různé. Ne vždy se jedná o pouhé zanedbání rodiči. Asistent se například setkává s případy nemocných matek samoživitelek nebo absencí mobilního telefonu. Po zjištění důvodů se řeší cesty k nápravě. Při dlouhodobé absenci nosí do rodin úkoly.
- Spolupráce s pediatry nebyla ze začátku samozřejmostí, ale povedlo se ji nastavit díky jednoduchým pravidlům a porozumění. Terénní pracovník je jediná osoba, která lékařům volá vždy v konkrétní čas mimo jejich nejvyšší vytížení. Pediatři oceňují, že jim nevolá 10 různých lidí. Vytížení pediatrů zároveň není tak vysoké, protože vybraní rodiče pochopí, že (ne)omlouvání přes lékaře jim komplikuje situaci a docházka dětí se zlepší.
- Komunikace s OSPOD je sjednocena pod sociální pedagožku a s OSPOD platí dohoda, že pro hlášení případů slouží jednotný formulář a k němu fungují další sjednocené komunikační kanály. Škola ví, na koho se může na úřadě obrátit a naopak.
- Spolupráce s městskou policií je pro školu velmi důležitá. Propojení začalo společnou schůzkou, kde se zástupci policie seznámili se sociální pedagožkou a terénním pracovníkem. Stává se, že hlídky policie informují o dítěti, které najdou ve spádové oblasti s aktovkou na zádech mimo školu a hned informují pracovníky školy.
Mnoho škol při snaze zvyšovat školní docházku a vzdělávací úspěch dětí narazí na překážky v předávání informací (obávané GDPR). Souhlas rodičů pro poskytování návazných služeb je pro dítě i školu velmi důležitý. Jde například o situace, aby mohlo dítě bez souhlasu rodičů ihned navštívit školního psychologa. Škola si proto na začátku roku nechává od všech rodičů podepsat informované souhlasy, kde mohou nebo nemusí souhlasit s okamžitou pomocí nebo předávání informací dalším pracovníkům či organizacím (sociálním službám). Při podepisování souhlasů se vše vysvětlí a tím se zároveň prohlubuje důvěra rodičů.
„My rodičům vysvětlíme, o co v souhlasech jde, a většina rodičů to podepíše. Máme i rodiče, co třeba neumí číst nebo psát. Občas se stává, že někdo něco nechce podepsat a nemusí. My ho do toho nenutíme. Například jde o fotografování dětí nebo že nepodepíše souhlas s tím, aby dítě šlo kdykoliv během školní docházky k psycholožce.“
Škola se postupně desegreguje. Rodiče z majority vidí dobrou školu, která se díky školnímu poradenskému pracovišti postará o jakékoliv dítě.
ZŠ Nerudova se nachází uprostřed vilové části města, ale většina žáků dochází ze sídliště osídleného často ekonomicky znevýhodněnými romskými rodinami. Zmíněné nastavení se škole daří postupně narovnávat a do školy chodí více i děti z majority. Podle slov ředitelky každý rok počet naroste „o pár dětí”, ale samotný růst počtu těchto žáků napovídá, že se situace mění.
Důvodů důvěry rodičů ve školu může být více. Aby škola pomohla žákům z komplikovaného prostředí, zaměřuje se na moderní metody výuky a hojně využívá technologie. Velkým přínosem je také tým podpůrných zaměstnanců – ne každá škola v okolí má psycholožku, etopeda nebo logopedku. Od 6. třídy se žákům věnuje kariérní poradkyně. Díky rozsáhlé skladbě žáků jsou ve škole i experti na autismus a další poruchy. Zajištění pozic a možností není pro Martinu Meitnerovou vždy snadné:
„Mám jednu ekonomku a jednu sekretářku. Zástupkyni do toho vůbec jako netahám, ta se věnuje pedagogické části a my ve třech administrujeme 11 projektů. To je to šílené a opravdu strašně náročné. Ne každý tyhle cesty hledá, protože ne každý to zvládne.“
Spolupráce poradenského pracoviště s učitelským sborem není samozřejmostí. Základem je učitele informovat, s čím jim kdo může pomoct.
S postupným navyšováním podpůrných pozic je důležité, aby o jejich působení věděl učitelský sbor a uměl je využít. K informovanosti slouží například pedagogická rada, kde každý z pracovníků poradenského pracoviště oznámí, co jsou jeho kompetence, s čím může učitelům pomoct a za jakých podmínek. Komunikace je obousměrná a učitelé mohou říct, v jakých případech potřebuji poradenství nebo podporu.
Samostatnou kapitolou začlenění podpůrné pozice je příběh sociální pedagožky Veroniky Nestlerové. Nastoupila v lednu 2023 a zanedlouho zjistila, že pomoc nepotřebují jen děti, ale také učitelky a učitelé. Základem bylo sdílení náročných situací a hledání východiska, jak problémy řešit: *„Pro učitele je obohacení, že průšvih mohou s někým posdílet, dostat radu a ujištění, že v tom nejsou sami, protože já si ty krizový situace ráda vezmu na hrb, protože prostě jsem na ně z praxe zvyklá,” *vysvětluje Veronika Nestlerová.
Postupem času se tak dařilo řešit například nedostatek hygienických potřeb nebo vybavení na plavecký či lyžařský výcvik. Důležitou součástí práce bylo také nastavení hranic pro obětavé učitelky, které chtěly pomáhat nad rámec svých povinností. Například při zjištění, že děti nemají svačiny, nakoupily učitelky potraviny, což ale viděla sociální pedagožka jako neprofesionální postup a začalo se spolupracovat s potravinovou bankou.
Čtyřky a pětky neřeknou dětem nic, narozdíl od slovního hodnocení.
Slovní hodnocení bude brzy povinně zavedené pro žáky prvních a druhých tříd, v ZŠ Nerudova se sním ale pracuje už déle. Pro ředitelku bylo nejzásadnější , aby učitelé a učitelky nebyli „*hozeni do vody”. *Proto učitelský sbor absolvoval školení ve formativním a slovním hodnocení od České školní inspekce, Edukační laboratoře nebo pedagogicko psychologické poradny v Chomutově.
Výsledkem je, že v prvních a druhých třídách se udělí známky pouze na stupnici 1-3. Cílem bylo, že pokud dětem něco nejde, mají se ve zpětné vazbě dozvědět, co by měly zlepšit.
„Šestiletá holčička přijde do školy mnohem radši, když jí řeknete, že jí něco nejde, ale dáte ji postup, jak se zlepšit. Je to lepší než říct, že je na pětku. Děti opravdu pak chodí do školy radši. Není to pro ně demotivující. Neděláme to naslepo, nejdřív jsme se vzdělávaly a nyní to zkoušíme, protože nás to všechny stejně v budoucnu čeká povinně.“
Romské komunitě se vyplatí prokázat úctu a ukázat, že jsou rovnocenní partneři.
Vstřícný přístup k romské komunitě nemusí být ve městech se sociálním znevýhodněním běžný. Ředitelka potvrzuje, že je důležité, aby pro rodiny byla škola služba – aby nebyla místo, kde se na ně křičí nebo se jim něco vyčítá. Romští rodiče jsou neustále zváni do školy a pořádají se pro ně různé akce jako setkání na Mezinárodní den Romů. Akce slouží pro prohloubení vztahů, protože rodiče mají ke škole lepší vztah a cítí se v ní více „jako doma”.
„Ono je těžké, že my pořád stojíme na nějakých pravidlech, což je pořádku, protože škola by bez pravidel nefungovala, ale zároveň pořád chceme, aby to dělali podle nás. Občas je fajn, když jim ukážete, že se zajímáte i o ně – o to, jak jako žijou. Ukazujeme jim, že nás zajímá jejich komunita a kultura. Že jsou součástí nás a nebereme je jako méněcenné. To je pro ně hodně důležité vidět.“
Video: O snižování absencí a práci ředitelky a sociální pedagožky při podpoře dětí ze sociálně slabých rodin.
Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe
- Bez sociálních pedagogů a dalších pracovníků se ve škole se znevýhodněnými žáky neobejdete. Prověřte možnosti financování ze státního rozpočtu, projektů, kraje či zřizovatele. 2. Vytvořte si síť nástrojů a spolupracujících aktérů pro řešení záškoláctví. Nejefektivnější cestou je zaměstnání terénního pracovníka. Spolupracujte s pediatry za podmínek přijatelných pro obě strany (pomáhá vyjasnění časů a osob pro komunikaci). Navažte vztah s městskou policií a vyjasněte si pravidla a potřeby pro vzájemnou komunikaci s OSPOD, například pomocí metodiky SOFA. 3. Zaměstnance poradenského pracoviště propojte s učitelským sborem. Každá učitelka a učitel by měli vědět, na koho a s jakými problémy se mohou obrátit. Nespoléhejte na to, že tyto informace jsou samozřejmostí. 4. Zlepšete vztah dětí ke škole zavedením slovního a formativního hodnocení. Před implementací proškolte učitelský sbor, aby pro ně nové postupy nebyly nepřirozené. 5. Pokud do vaší školy dochází žáci z romské komunity, zaměřte se na budování sounáležitosti rodin se školou prostřednictvím zvaní rodičů do školy a pořádáním komunitních akcí.
Kde hledat další inspiraci?
ZŠJN Krnov
Přerušení segregace, doučovací kluby, tandemová výuka a zdravě nastavená očekávání.
ZŠ Petrin, Bruntál
Když kvalitní škola pro znevýhodněné děti chce být dobrou školu pro všechny.
ZŠ Bečov
Znevýhodněným žákům pomáhá v ZŠ Bečov nový systém hodnocení a působení sociálního pedagoga
Masarykova ZŠ Tanvald
Masarykova základní škola se spoluprací učitelů a inovativní výukou zbavuje segregační nálepky a je žádaná napříč regiony
OSPOD Most a SOFA
Mezioborová spolupráce mezi školami, OSPOD a sociálními službami pomáhá v Mostě ohroženým dětem.
Mikroregion v datech
Situace v území pohledem na data
V Jirkově se v posledních pár letech pozitivně navyšují úvazky specialistů, kteří jsou důležití pro péči o sociálně znevýhodněné děti.
| Školy bez psychologa | Žáci na jeden úvazek asistenta pedagoga | Školy bez speciálního pedagoga | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2020/21 | 2025/26 | 2020/21 | 2025/26 | 2020/21 | 2025/26 | |
| Jirkov | 100 % | 40 % | 108,5 | 58,2 | 60 % | 40 % |
| Průměr ČR | 87 % | 45 % | 78,7 | 53,2 | 79 % | 61 % |
Zobrazit v dataPAQ.cz