Oblasti dobré praxe

První rok se sociálním pedagogem: koordinace učitelů, propojení s rodinou, včasná identifikace problémů

Škola má od roku 2022 sociální pedagožku, která pochází z Bečova, což vyvolává u dětí i rodičů větší důvěru. Ve své práci se věnuje především koordinaci učitelů na druhém stupni a podchycování vzdělávacích a výchovných problémů v brzkém stádiu. Děti během dne sleduje již ráno při příchodu do školy, aby si mohla všimnout odchylek chování od běžného stavu.

Další důležitou činností je komunikace s rodinami. Zde je nutný souhlas, jež se od všech rodin daří získat. Kromě rodiny intervenovala soc. pedagožka také ve výchovném zařízení, kam chodila navštěvovat jednoho žáka školy. Při komunikaci se SPOD má pedagožka roli „správce případu“ a sepisuje prohlášení všech pedagogů k řešené situaci a v ní cituje jednotlivé pedagogy.

„Hlavním úkolem sociální pedagožky je mapovat žáky ohrožené školním neúspěchem. Nesmí se stát, že je konec pololetí a zjistíme, že má někdo pětku. Mapuje se to na pravidelných poradách na 2. stupni, protože tam se střídají učitelé a není to lehké podchytit. Při problému následuje konzultace s rodiči, podpora formou doučování nebo podpora v rámci školního klubu. Ten funguje po výuce a žáci si zde mohou například pouštět hudbu, jít na kroužek 3D tisku, ale zároveň je tu prostor pro doučování s kvalitní vychovatelkou.“

Pilotování kriteriálního hodnocení v zájmu motivace znevýhodněných dětí

Škola se rozhodla zavést nový systém hodnocení na základě více kritérií, než jsou prokázané znalosti z výuky. Od dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí nelze očekávat stejné výsledky jako od dětí z jiných rodin, proto nový způsob hodnocení zohledňuje nejen znalosti, ale také například plnění domácích úkolů, domácí přípravu projektů, komunikaci v hodině, práci v hodině a další činnosti žáka.

Hlavním cílem je motivace žáků. Počet bodů za aktivitu v hodině dává žákovi jasnou zpětnou vazbu, že při společné práci nespolupracoval, proto dostává nižší počet bodů, ale zároveň může být oceněn za zlepšení v určitých znalostech nebo v domácí přípravě či komunikaci.

Hodnocení funguje tak, že stejná kritéria si hodnotí učitel i žák prostřednictvím webového programu vytvořeného na míru. Rodiče poté vidí, jak hodnotí vzdělávání učitel a jak žák, a také jak se hodnoty mění v čase. Z hodnocení učitelů vzniká souhrnná známka vyjadřující komplexní pohled na činnosti a aktivitu žáka v hodině i mimo ni.

„Dítě tak může sledovat kritéria a může si určit, kde se zlepšit. Jde nám o to, že máme děti trojkaře a čtyřkaře. Z výkonového pohledu se nemohou posunout výše (vyjmenovat více hlavních měst apod.), ale když budeme hodnotit další kritéria (společná práce, komunikace), tak si díky tomu uvědomí kvality sebe sama třeba u volby povolání.“

Sebehodnocení žáků se podle ředitelky promítá do vyššího sebevědomí při volbě střední školy. Žáci si uvědomí co je jejich silná stránka a že není problém, aby ve vzdělávání pokračovali. „Snažíme se, aby našli cestu k sobě samotným a uvědomili si to děti i rodiče. Tady to naše hodnocení je o tom aby našli sami sebe a věděli v čem se mají zlepšit,“ popisuje ředitelka Marcela Kynclová další důležitý aspekt hodnocení.

Přijetí nového systému hodnocení je na škole pozitivní a implementace neprobíhá nátlakem. Novým způsobem hodnotí ¾ pedagogů. Ředitelka školy chce, aby se zapojovali učitelé, kteří sdílí stejné nadšení, protože kdyby byl systém zaveden povinně, budou jeho odpůrci zbytečně hledat chyby a nedojde k požadované změně.

Školní neúspěch snižuje aktivní hledání psychologa, organizace výuky a spolupráce s poradnou

Škola je zahrnuta do pokusného projektu zvýšeného financování znevýhodněných škol, ale oproti financím si zaměstnance musí shánět sama. Ředitelka v rozhovoru potvrdila, že se nevydala cestou inzerátu a doslova „otravovala“ čtyři až pět psychologů a psycholožek. Snaha se vyplatila a do školy bude nastupovat psycholožka po mateřské dovolené.

Pro snižování projevů vzdělávacího neúspěchu typu propadání je důležité diferencovat výuku, protože podle ředitelky je ve znevýhodněných školách málo průměrných žáků a třídy se často dělí na nadprůměrné a podprůměrné. Proto se některé předměty dělí na dvě skupiny žáků. Děje se tak hlavně u matematiky a češtiny, kdy jedna ze čtyř hodin týdně je dělená.

Spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou je zásadní pro diferenciaci výuky a podporu učitelů ve třídách s rozmanitou úrovní žáků. Škola se snaží poradnu nezahlcovat. Pokud se však speciální pedagogové rozhodnou, že je potřeba dítě vyšetřit, tak se diagnóza v drtivé většině případů potvrdí. Poradna poté vychází škole vstříc a přiděluje dostatek podpůrných opatření (asistenta pedagoga) na základě společné diskuse se školou o tom, co všechno je pro dítě potřeba.