Zpět na mapu a katalog dobré praxe

ZŠ Za Chlumem, Bílina

ZŠ Za Chlumem vzdělává vysoký podíl sociálně znevýhodněných žáků i žáků s odlišným mateřským jazykem. Škole se však i přes náročné podmínky daří řešit vzdělávací neúspěšnost pomocí redukce propadání žáků, důsledného přístupu k řešení absencí, pravidelné komunikace s OSPOD a zajišťování bezplatného stravování i školních pomůcek.

Učitelé se mohou plně věnovat výuce, protože odpovědnost za řešení absencí, výchovných problémů a zapojení žáků do kolektivu přebírá sociální pedagožka a adaptační koordinátorka. Podíl nekvalifikované výuky se daří ředitelce snižovat motivací asistentů pedagoga k tomu, aby si doplnili učitelské kvalifikace. Nejvhodnějšími způsoby předávání učiva se ve zmíněných podmínkách ukázaly inovativní postupy jako projektová nebo tandemová výuka.

Příběh ORP Bílina

Bílina je ORP s nejvyšším počtem osob v exekuci v Česku. Ekonomická situace se dlouhodobě projevovala také ve vzdělávací neúspěšnosti, kdy Bílina byla území s nejvyšším podílem žáků, kteří nedokončí základní vzdělávání. Situace se však v posledních letech zlepšuje. Odbor školství a sociálních věcí se spojily v jeden subjekt, což zlepšuje komunikaci a rychlost jednání, a kraj zde otevřel Centrum poradenských služeb. Vzdělávací výsledky ovšem vždy nejvíce ovlivňují samotné školy. Jednou z oceňovaných škol s inovativními přístupy, včetně snídaňových klubů nebo tandemové výuky, je ZŠ Za Chlumem.

Oblasti dobré praxe

Řešením neúspěchu není propadání. Škola důsledně řeší absence, organizuje snídaňový klub a poskytuje potřebným žákům školní pomůcky

Důležitou podmínkou pro řešení vzdělávací neúspěšnosti je nastavení realistických očekávání od dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí, které nemusí mít podporu v rodině nebo třeba neprošly předškolním vzděláváním. Ředitelka Barbora Schneiderová se proto snaží apelovat na učitele, aby nevyužívali nástroj opakování ročníku, pokud to není nutné. Většinou totiž za školním neúspěchem stojí i další okolnosti:

„Učím dvacet let a řekla bych, že jsem potkala dvě děti, u kterých bych dokázala říct: Ano, to opakování ročníku tomu dítěti pomohlo. V jednom případě to bylo propojené se šikanou, takže se to dítě díky tomu dostalo ze špatného kolektivu a nemuselo opustit školu. Druhé dítě bylo dlouhodobě nemocné.

Nemůžu jako ředitelka učitelům přikázat, ať opakování ročníku nepoužívají, ale všichni víme, že to propadání je špatně, ale zákon ho pořád umožňuje. Proto hodně apeluji na učitele, aby to pečlivě zvažovali. Na začátku se objevovaly námitky, že je to nespravedlivé, ale od toho jsme se už posunuli dál.“

Barbora Schneiderová, ředitelka ZŠ Za Chlumem

Škola má velmi zodpovědný přístup k řešení absencí. Když dítě nepřijde do školy, ještě ten samý den dopoledne zaměstnanci školy, nejčastěji sociální pedagožka, volají rodičům a zjišťují důvod absence. Pokud škola nemá o dítěti informace dva až tři dny, vyráží za rodinou terénní pracovnice, adaptační koordinátorka nebo sociální pedagožka. To vede k aktivizaci rodičů a některé z nich se podařilo přesvědčit o smysluplnosti školní docházky díky rapidně se zlepšujícím výsledkům dětí.

Snižování absencí a pravidelnou docházku do školy podporují také obědy zdarma a snídaňové kluby. Obzvlášť u snídaňových klubů pozoruje ředitelka velký efekt. Účastní se jich denně 150 dětí, probíhají formou švédských stolů a děti díky nim mohou společně trávit čas. Na snídaně chodí také sociální pedagog, ukrajinská asistenta a řada učitelů. Vytváří se tak příležitost pro lepší poznání dětí v neformálním prostředí.

Významnou podporou pro plynulý průběh výuky je poskytování veškerých pomůcek všem potřebným žákům. Neudělují tak například pětky za „zapomínání”. Na začátku roku se nakoupí pomůcky, na kterých se učitelé shodnou. Největší potřeby mají učitelky výtvarné výchovy, ale učitelům jsou k dispozici také potřeby na geometrii nebo běžné sešity a psací potřeby. Vše se poté v krabicích nosí do tříd, na začátku hodiny rozdává žákům a na konci hodiny se pomůcky opět vyberou k dalšímu použití. V případě nutnosti není problém žactvu pořídit také penál nebo školní tašku.

„Myslím, že to hodně zlepšilo atmosféru, protože jsme nemuseli poslouchat, že dítě nemůže například dělat nic jiného než kreslit tužkou. Dřív jsme prvních deset minut řešili, že někdo nemá propisku, nemá sešit, nemá papír, nemá nic. Proto jdu do hodiny už s hromadou vybavení a v tu chvíli se přesně zapojuje to dítě, které dříve dostávalo pětky, protože nemělo pomůcky.“

Barbora Schneiderová, ředitelka ZŠ Za Chlumem

Využití sociálního pedagoga a adaptačního koordinátora pro snižování počtu absencí a pomoc učitelům v náročných situacích

Poradenské pracoviště školy zahrnuje klíčové zaměstnance pro péči o žáky ohrožené vzdělávacím neúspěchem. Sociální pedagožka, adaptační koordinátorka nebo sociální pracovnice představují most mezi rodinou a školou. Zmíněné pozice nemají učitelské úvazky a mohou se plně věnovat sociální práci. Zbývá tak čas na depistáž (vyhledávání žáků s potřebou pomoci) ve třídách, přípravu projektových dnů nebo na pravidelné měsíční schůzky s rodiči. Sociální pedagožka chodí také na zasedání výchovných komisích a díky znalosti místní komunity buduje ve formálních situacích potřebnou důvěru.

„V posledním roce se nám osvědčilo, že jednotlivé pracovnice školního poradenského pracoviště mají na starosti celou rodinu. Předcházíme tím problému, že rodič má třeba několik dětí a situace je pro něj zmatečná. Učitel řeší jedno konkrétní dítě a zve si do školy rodiče, zatímco druhý učitel také. Rodič by tak měl přijít třeba třikrát týdně, nerozumí tomu, tak nakonec nepřijde vůbec. Řešením je koordinace rodiny přes jednu pracovnici zajišťující jednotné schůzky a komunikaci s rodičem.“

Barbora Schneiderová, ředitelka ZŠ Za Chlumem

Velkou oporou učitelům i žákům je sociální pedagožka. Vzhledem k plnému úvazku se může věnovat socializačním nebo volnočasovým aktivitám. Sleduje žáky během přestávek a vstupuje také do hodin, pokud ji učitelé nebo učitelky požádají. Občas je potřeba věnovat se dítěti během výuky, například z důvodu projevu agrese či jiného náročného chování. V takovém případě sociální pedagožka stráví s dítětem hodinu mimo výuku nebo přímo ve výuce a postupně vyhodnotí, kdy je dítě připraveno se opět plně účastnit výuky. Ulehčuje se tak práce učitelům, protože sociální pedagožka se postará o úkoly, kterým by se museli věnovat místo vyučování.

Úlohou sociální pedagožky je také vyřizování důvodů a příčin absencí. Opět se tak uvolňují ruce učitelů, kteří nemusí obvolávat rodiče a zjišťovat, proč dítě není ve škole. Komunikace se stává vstřícnější také vůči rodičům. Ředitelka v rozhovoru potvrdila, že se rodiče někdy bojí volat do školy ohledně problémů spojených s absencemi a je jim bližší dopisování pomocí nástrojů jako Whatsapp nebo Messenger. Získané informace z konverzací s rodiči může sociální pedagožka sdílet s ředitelkou, s třídním učitelem nebo jinými zaměstnanci podle vnitřně nastavených pravidel, aby měli všichni zúčastnění přehled, ale zároveň nedocházelo ke zbytečným únikům informací.

Dalším podpůrným pracovníkem školy je adaptační koordinátorka. Vzhledem k vysoké fluktuaci dětí – až 200 za školní rok – snižuje koordinátorka administrativu pro vedení školy i třídní učitele. Její činnost zahrnuje veškeré počáteční úkony při socializaci dítěte a propojení rodiny a školy – zejména když se jedná o rodinu s více dětmi v různých třídách. Pomoc při adaptaci slouží jako prevence školního neúspěchu. Rodina i dítě mají od počátku jednu osobu, na kterou se mohou obracet. Dítě navíc získá člověka, kterému se může v případě potřeby svěřit.

Zvyšování kvalifikace asistentů pedagoga na učitele

Škola se dlouhodobě potýká s fluktuací učitelů, protože ne každý je připraven přizpůsobit se odliěnému stylu výuky. Pedagogům nestačí pouze umět předávat učivo, ale musí být také empatičtí, umět porozumět žákům, jejich chování a myšlení.

Jedním z řešení jak zajistit kvalifikované pedagogy je proměna asistentů pedagoga na učitele. Asistenti jsou zvyklí pracovat s dětmi a ve své práci se zaměřují na to, aby žáci přes své individuální odlišnosti zvládli výuku v běžné třídě. S takovými dovednostmi není problém doplnit si učitelské vzdělání a postavit se před tabuli.

„U asistentů mám jistotu, že když u nás jsou dva nebo tři roky, mají k těm dětem vztah, mají zkušenosti, jak s těmi dětmi mají pracovat a zároveň vědí, že je zvládnou.

Když nám vypadne učitel nebo učitelka, jdeme někdy za asistentem, kterého už máme vytipovaného a řekneme, že bychom potřebovali vytrhnout trn z paty. Zeptáme se, jestli by to nezkusil nebo nezkusila a oni to zkusí a na konci roku je motivuji, aby začali vysokou školu.

Mám takhle už šest lidí a dva z nich dokončí vzdělání letos a další tři následující rok. Jsou to lidi, u kterých vím, že mi dokončí tu školu a že zůstanou u mě na škole a navíc jsou to ještě univerzální lidi, které mohu přehazovat z prvního stupně na druhý a oni zvládnou obojí.“

Barbora Schneiderová, ředitelka ZŠ Za Chlumem

Inovativní výuka díky dělení žáků: tandemová výuka propojuje učitele s metodikem prevence pro řešení výukových výzev

Sociálně i kulturně rozmanité prostředí vyžaduje od učitelů mnohem více aktivizace žáků v podobě projektové, tandemové nebo jiné formy inovativní výuky. Klíčem pro úspěch zavedení těchto přístupů bylo dělení žáků na skupiny. Sama ředitelka potvrdila, že v její výuce digitálních technologií je reálné učit 10–12 dětí, pokud by jich ale bylo dvakrát tolik a třeba by navíc chyběl asistent pedagoga, nebyla by výuka možná.

Oporou učitelů je také pravidelní měsíční setkávání pod názvem „Kafe s vedením“. Účast je dobrovolná a na setkání je možné řešit cokoliv, včetně věcí, které se momentálně nedaří. Na setkání lze také vytvářet nové vztahy mezi učiteli. Vznikla tak například spolupráce v tandemové výuce s metodikem prevence, který je každý týden první čtyři hodiny k dispozici ostatním učitelům. Díky tomu se během spolupráce rovnou vytvoří zakázka, například jak pracovat s určitým typem žáků.

Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe

  1. Pro řešení vzdělávacího neúspěchu propojte školu, OSPOD a sociálně aktivizační služby či jiné organizace (nízkoprahový klub). Domluvte si pravidla komunikace a její intenzitu. Vyjasněte si pravomoci, které má každý subjekt a jak si můžete navzájem pomoct pro větší informovanost.
  2. Získejte pomocí projektového financování nebo podpory zřizovatele jednu nebo více pozic sociálního pedagoga. Jedná se o klíčového pracovníka, který odbřemení učitele od mnoha činností spojené s řešením absencí nebo problémů s chováním žáků.
  3. V případě nedostatku učitelů pozitivně motivujte asistenty pedagoga pro doplnění učitelské kvalifikace.
  4. Vytvářejte příležitosti pro spolupráci učitelů. Během těchto společných setkání je možné propojit učitele do tandemu. Obzvlášť výhodné je využít specializace učitelů jako je například metodik prevence nebo speciální pedagog, aby se jejich působení dostalo k dalším učitelům co nejblíže.

Mikroregion v datech

Situace v území pohledem na data

Podoba výuky a aktivita ZŠ Za Chlumem přispívá ke snižování vzdělávací neúspěšnosti, která se v Bílině za poslední roky výrazně snižuje.

Nedokončování základního vzdělávání (2016/17)Nedokončování základního vzdělávání (2023/24)
ORP Bílina25,1 %11,9 %
Ústecký kraj8,5 %7,1 %
Průměr ČR4,2 %2,9 %
Zobrazit v dataPAQ.cz

Možnosti práce s daty

Seznamte se s daty, která pomáhají pochopit vztahy mezi vzděláváním a sociálními podmínkami. Vyberte si formu, která vám nejvíce vyhovuje.

Analytické zprávy
Pro každé ORP jsme připravili analytickou zprávu. Slabá a silná místa ve vzdělávání, porovnání a realistické cíle. Stáhněte si.
Semináře nad daty
Sejdeme se ve vašem ORP a s různými aktéry společně diskutujeme o potřebách v různých oblastech. Zjistěte víc.
DataPAQ
Regionální data o vzdělávání a sociálních podmínkách můžete snadno analyzovat a vizualizovat v nástroji DataPAQ.
Zpět na mapu a katalog dobré praxe