ZŠ a MŠ Bez Hranic
Základní a mateřská škola Bez hranic vznikla kvůli snižování počtu žáků ve školách v území. Politici vyjeli na Karlovarsko přesvědčit se, že svazkové školství funguje, a souhlasili se založením společné školy. Od té doby je možné napříč pracovišti sdílet učitele, prostory, ale také výukové postupy, jejichž provázání sledují zástupci pro jednotlivé stupně škol.
S navýšením počtu žáků a zároveň zredukováním počtu dodavatelských smluv pod jeden subjekt přicházejí také finanční úspory a lepší možnosti nabídnout plné úvazky nepedagogickým zaměstnancům. Zmíněné výhody by pro malé venkovské školy byly samostatně jen těžko dosažitelné.
Příspěvek dobré praxe vznikl díky studii Řízení místních vzdělávacích systémů: Popis české neefektivity, zahraniční trendy a ostrovy dobré praxe, kterou publikoval PAQ Research díky financování Aspen Institute Central Europe. Celou publikaci najdete zde.
Příběh školy
ZŠ a MŠ Bez hranic zřizuje svazek tří obcí (Mšec, Tuřany, Srbeč). Škola vznikla v roce 2014 a jako příklad svazkového školství nabízí nejen pozitiva v podobě sdílení učitelů a úspor, ale také komplikace spojené s lokální politikou. Školu původně zřizovaly čtyři obce, Řevničov se ale rozhodl v roce 2015 vystoupit. Událost mapovaly lokální deníky, včetně rozhovoru s bývalou ředitelkou Šárkou Vondrovou. Opozice v odpojeném Řevničově mluvila o ekonomických nevýhodách, bývalá ředitelka si svazkovou školu naopak pochvalovala a současný ředitel školy nebo například starosta obce Mšec jsou s organizační formou stále spokojení (PAQ, 2024).
Oblasti dobré praxe
Škola vznikla díky úsilí ředitelek a ředitelů i výletu místních politiků za inspirací do jiné svazkové školy
Školy se před vstupem do svazku potýkaly s úbytkem žáků. Iniciativa pro spolupráci přišla primárně ze strany vedení škol ve chvíli, kdy začala panovat nejistota ohledně přestupu každého dítěte na jinou školu a tím pádem i snížení financí pro školy:
„Základní školy v sousedství spolu nebyly vůbec v kontaktu. Ředitelé a ředitelky se báli o každé dítě, které by přestoupilo do jiné školy. Zároveň jsem viděla, jak těžko konkurujeme větším městským školám v okolí. Řada rodičů nevnímala málo početné třídy jako výhodu. Také jsem věděla, že pokud máme být konkurenceschopní, potřebujeme vytvořit větší a silnější subjekt. Věděla jsem, že existují dvě fungující svazkové školy na Šumpersku a Karlovarsku. Domluvili jsme se a uskutečnili několik návštěv, abychom se dozvěděli o jejich vzniku a činnosti co nejvíce. Myšlenka svazkové školy mě nadchla, dávala mi obrovský smysl, viděla jsem v ní velký potenciál.“
Naložit všechny starosty dotčených obcí do jednoho autobusu, aby se podívali, jak to funguje v ZŠ a MŠ Karlovarský venkov, se vyplatilo. Nešlo pouze o to překonat určité předsudky, ale také ukázat proč je svazková škola výhodná pro menší obce s málo naplněnými školami. Starostové na Karlovarsku předložili návštěvě z Rakovnicka také finanční výsledky obcí a škol, což pomohlo rozhodnutí o svazkování škol a v roce 2014 tak vznikla ZŠ a MŠ Bez hranic.
Zástupci ředitele mají čas na rozvoj výuky napříč pracovišti. Sdílí se učitelé i moderní učebny. Školy jsou konkurenceschopné a děti nemusí jezdit do větších měst
Spojení více škol dohromady otevřelo nové možnosti v rozvoji kvality výuky. Mezi školami se hledaly silné stránky a následně se tak mohly sdílet zkušenosti – například proč jednu ze škol oceňují za rozvoj čtenářské gramotnosti a jak lze její praxi šířit mezi ostatní pracoviště. Nový smysl tak dostaly role zástupkyň pro první a druhý stupeň, které fungovaly jako spojení mezi učiteli napříč školami pod jedním ředitelstvím. Původně třem odděleným základním školám se díky tomu usnadnilo sdílení zkušeností a ověřených postupů.
S navýšením počtu učitelů pod jedním ředitelstvím bylo také snazší skládat jejich úvazky. Postup byl výhodný zejména u méně zastoupených předmětů v rámci základních škol jako například druhý cizí jazyk (němčina). Školy, jež nedokáží naplnit učitelův úvazek v rámci jeho specializace, totiž musí doplnit jeho působení ve škole o předměty, na které se během studia učitelství nezaměřoval.
Výhody u sdílení učitelů se podle starosty obce Mšec, Tomáše Rosenbauma, projevily také v případě suplování za nemocné učitelky a učitele, ať už se jednalo o základní či mateřskou školu, kdy pracovníci dokázali přejíždět z místa na místo. Díky přejíždění mezi školami se daly sdílet také učebny – například budova v obci Mšec měla nově zrekonstruované moderní dílny a mohly se zde tak konat blokové výuky pracovních činností pro žáky z jiných pracovišť svazkové školy.
Podle bývalé ředitelky se školy díky spojení celkově staly více konkurenceschopné vůči městským školám:
„Nás to bavilo z hlediska pedagogiky a také z praktického fungování škol. Měli jsme najednou pocit, že se stáváme silnějším subjektem, že máme šanci vyrovnat se městské škole, která je vedle nás a má stejný počet žáků jako my. Brali nás jako tři malý vesnický školy a najednou jsme měli šanci se jim vyrovnat. Rodiče tak mohli zjistit, že na druhý stupeň studia nemusí na městskou školu, ale mohou využít bližší školy v rámci svazku.“
Smlouvy a služby pro jeden větší subjekt jsou levnější než u malých škol. Nepedagogičtí pracovníci nemusí pracovat na zkrácený úvazek. Z projektů jde více peněz
Financování svazkové školy je nastavené podle počtu žáků z jednotlivých obcí. Na základě daného čísla se tvoří koeficient pro hrazení výdajů školy od obcí. Každá faktura se tak rozpočítá podle počtu žáků ve škole a obce uhradí příslušnou částku.
Během prvního roku fungování školy se vypověděla většina smluv vázaných na jednotlivé školy a správa škol se začala řešit centrálně. Například každá ze škol měla svého externího technika, který fakturoval služby školám zvlášť a po spojení se dohodla souhrnná cena (pro jedno IČO) o polovinu nižší, než by platily školy jednotlivě. I drobnosti dříve placené odděleně tvořily úspory – licence na interaktivní učebnice, množstevní slevy na pomůcky apod.
„Řevničovská škola zaplatila v roce 2013, tedy v době své samostatnosti, za elektřinu 214 tisíc, loni 165 tisíc korun. Úspora tedy byla 50 tisíc korun, které jen tak na ulici nenajdete. U vody se dosáhlo úspory sedmi tisíc. U ostatních položek, jako jsou cestovné, zpracování mezd, telefony, poštovné, softwary a podobně škola ušetřila 46 tisíc korun a školka 29 tisíc korun. Kupříkladu za telefony školka utratila v roce 2013 téměř 17 tisíc korun, díky výhodnější smlouvě to loni bylo jen 4 400 korun. Úspory pocítili i rodiče, protože jsme snížili školkovné z 500 korun na 370 korun měsíčně.“
Větší počet žáků přináší více peněz z projektového financování, pokud se investice týká všech žáků. Na pracovišti školy v Řevničově se plánuje postavit nové hřiště a projekt nezahrnuje jen desítky žáků z okolí Řevničova (finance z projektů jsou často přidělované na základě počtu žáků školy), ale všech cca 400 žáků svazkové školy.
Úspory se projevují také u nepedagogických pracovníků, jako jsou účetní. Spojením škol vznikl plnohodnotný úvazek pro jednu pracovnici, která nemusí pracovat na zkrácený úvazek a zajišťuje finanční správu školy, včetně vyplácení mezd pro přibližně 75 zaměstnanců.
Domluva o zřizování jedné školy více obcemi nemusí být vždy jednoduchá, každá obec má ale v rozhodování svůj hlas
Obce ve svazku jednají na tzv. kvalifikované valné hromadě o všem, co ovlivňuje chod školy. Vzorec pro počet hlasů může být různý od počtu žáků po počet škol. V dobrovolném svazku obcí Bez hranic se třemi obcemi funguje systém tak, že každá obec má jeden hlas. Společně rozhodují například o rozpočtu školy, významných rekonstrukcích nebo o výběru ředitele.
Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe
- Zmapujte v území, zda má myšlenka svazkového školství podporu. Pro přesvědčení aktérů je dobré použít argumenty o finanční efektivitě i výhodách v pedagogice. Podrobněji popsáno ve studii *Řízení místních vzdělávacích systémů: Popis české neefektivity, zahraniční trendy a ostrovy dobré praxe *(PAQ Research, 2024)
- Seznamte se s metodikami MŠMT o svazkovém školství, načerpejte zkušenosti v už existujících svazkových školách a také u jejich zřizovatelů.
- Ve skupině obcí zvolte pro všechny přijatelný systém rozhodování o škole (hlasování), včetně jejího financování (lze financovat podle počtu žáků školy, podle počtu obyvatel obce, podle financování z RUD apod.).
Mikroregion v datech
Situace v území pohledem na data
ZŠ a MŠ Bez Hranic je tvořena dobrovolným svazkem následujících obcí:
Počet obyvatel (2023) | |
---|---|
Mšec | 892 |
Tuřany | 708 |
Srbeč | 311 |
Možnosti práce s daty
Seznamte se s daty, která pomáhají pochopit vztahy mezi vzděláváním a sociálními podmínkami. Vyberte si formu, která vám nejvíce vyhovuje.
Analytické zprávy
Pro každé ORP jsme připravili analytickou zprávu. Slabá a silná místa ve vzdělávání, porovnání a realistické cíle. Stáhněte si.Semináře nad daty
Sejdeme se ve vašem ORP a s různými aktéry společně diskutujeme o potřebách v různých oblastech. Zjistěte víc.DataPAQ
Regionální data o vzdělávání a sociálních podmínkách můžete snadno analyzovat a vizualizovat v nástroji DataPAQ.Kde hledat další inspiraci?
MŠ Venkov
Malé obce za novou školu nemusí platit miliony
ZŠ a MŠ Údolí Desné
Jedno ředitelství malých škol nabízí sdílení učitelů, provoz školního autobusu nebo méně administrativy
MŠ Trutnov
V Trutnově se jedenáct školek spojilo do jedné. Zajistila se tím větší dostupnost logopedů a příznivé prostředí pro vzdělávání učitelek