Zpět na mapu a katalog dobré praxe

MŠ Venkov

MŠ Venkov vznikla díky řešení typického problému – povinnosti malých obcí zajistit pro děti místa v mateřské škole, přestože si prakticky žádná ze samospráv nemůže dovolit stavbu nové budovy. Šest obcí se domluvilo na založení svazkové mateřské školy a nastavila se pravidla financování a systém rozhodování o školce, aby žádná z obcí neztratila svůj hlas. Do mateřské školy investují obce podle počtu míst obsazených svými dětmi. MŠ zajišťuje obyvatelům obcí jistotu, že je o jejich místo ve školce nikdo nepřipraví.

Příspěvek dobré praxe vznikl díky studii Řízení místních vzdělávacích systémů: Popis české neefektivity, zahraniční trendy a ostrovy dobré praxe, kterou publikoval PAQ Research díky financování Aspen Institute Central Europe. Celou publikaci najdete zde.

Oblasti dobré praxe

Díky svazkování nemusí malá obec při stavbě školy hledat v rozpočtu miliony, ale pouze tisíce

Myšlenka společné školy více menších obcí se zrodila kolem roku 2015. Nahrávala tomu skutečnost, že na Tišnovsku fungoval dobrovolný svazek 59 obcí. Na území se běžně vyskytují obce se 100–300 obyvateli a při takovém nastavení je těžké, až nemožné, zřizovat v každé obci mateřskou školu.

Odhad nákladů na stavbu MŠ vyšel na 20 milionů Kč. Dotace pokryla 17 milionů, zbytek částky se podělil kapacitou dětí a následně se mezi obcemi jednalo, kolik míst si každá obec pro své děti chce zaplatit:

„Z těch šesti zúčastněných obcí jsme si sedli do hospody na pivo a začali se mezi sebou bavit, kolik si kdo myslí, že bude potřebovat míst ve školce. Například obec Šarkovice řekla, že jim stačí tři, tak zaplatili třikrát 60 tisíc jako investiční příspěvek na stavbu školky. Složený investiční příspěvek je i základní klíč na umisťování dětí do té školky. Když má obec zaplacená tři místa, tak má tři místa garantované, musí je vždycky dostat.“

Radomír Pavlíček, starosta obce Železné

Svazková mateřská škola dala obcím jistotu, že děti budou mít ve školce místo, které jim nikdo nevezme či nezruší

Malé obce zřizující svazkovou školu měly dříve vždy problém splnit zákonnou povinnost a zařídit pro své děti místo v mateřských školách okolních obcí, které byly přeplněné. Objevoval se problém s dopravní dostupností a také nejistota, že děti do školek nepřijmou kvůli naplněným kapacitám okolních MŠ a následně se zruší smlouvy o spádovosti.

S vlastní sdílenou MŠ starosti odpadly. Obce ví, že v případě potřeby si mohou počet míst pro své děti ve školce snížit nebo rozšířit. Snižování počtu míst ale není časté, protože dlouhodobé přispívání na garantovaná místa je pro obce výhodné z hlediska dlouhodobého plánování. Pokud se například do obce náhle přistěhuje rodina s dětmi, jsou pro ně místa ihned dostupná.

„Pro představu, obec Bukovice má 90 obyvatel, obec Rohozec má 200. To jsou opravdu vesnice, které by si tu školku dovolit nemohly, ale takhle ji mají. Je to svazková škola, ale je to jejich škola a hlavně, pokud jsou takhle malý, tak si to musí smluvně zajistit s někým jiným. Každá smlouva je jen kus papíru. Když ten člověk, s kterým smlouvu mám, najednou zjistí, že se mu počet dětí rozrůstá, co udělá? Chce zajistit primárně své děti z obce, tak nejdřív vypoví smlouvu ostatním obcím. A u nás se to stát nemůže, protože těch šest obcí mají svou školku s garantovanými místy a tam jim to prostě nikdo nikdy nemůže vzít.“

Radomír Pavlíček, starosta obce Železné

Provoz školy více obcemi se vyplatí při investicích i zajišťování specializovaných pracovníků

Obce školu zřizují jako školskou právnickou osobu a rozhodují o jejím rozpočtu na kvalifikované valné hromadě. Díky tomu nedochází ke ztrátě kontroly obcí nad provozem a podobou MŠ, což může být častá obava při úvahách o zřízení svazkové školy.

Finance na platy pedagogů a další provoz školy samozřejmě proudí zejména od státu. Ministerstvo financí vyčíslí každý rok částku, která jde na účet přímo škole bez zásahu zřizovatele. (Pro rok 2024 činila 19 644 Kč na žáka). Větší zásahy (investice) do budovy MŠ financují obce tak, že se podle počtu dětí vypočítá například podíl na spolufinancování oprav. Nedávno nainstalovanou fotovoltaiku bylo potřeba po dotaci dofinancovat částkou 350 tis. Kč., která se rozdělila mezi obce, tudíž každá z nich přispěla na základě počtu využívaných míst MŠ.

Dvě pracoviště s třiapadesáti žáky nabízí dostatek prostoru k tomu, aby zaměstnaly pracovníky jako speciální pedagog nebo logoped. Vyšší počet žáků lze navíc využít při žádání o dotované pozice z projektů (např. Šablony OP JAK).

Doporučení prvních kroků pro zavedení dobré praxe

  1. Zmapujte na území, zda má myšlenka svazkového školství podporu. Pro přesvědčení aktérů je dobré použít argumenty o finanční efektivitě i výhodách v pedagogice. Podrobněji popsáno ve studii Řízení místních vzdělávacích systémů: Popis české neefektivity, zahraniční trendy a ostrovy dobré praxe (PAQ Research, 2024)
  2. Seznamte se s metodikami MŠMT o svazkovém školství, načerpejte zkušenosti v již existujících svazkových školách a také u jejich zřizovatelů.
  3. Ve skupině obcí zvolte pro všechny přijatelný systém rozhodování o škole (hlasování), včetně jejího financování (lze financovat podle počtu žáků školy, podle počtu obyvatel obce, podle financování z RUD apod.).

Mikroregion v datech

Situace v území pohledem na data

MŠ Venkov je tvořena dobrovolným svazkem následujících obcí:

Počet obyvatel (2023)
Bukovice91
Hluboké Dvory98
Rohozec238
Šerkovice347
Unín235
Železné620
Zobrazit v dataPAQ.cz

Možnosti práce s daty

Seznamte se s daty, která pomáhají pochopit vztahy mezi vzděláváním a sociálními podmínkami. Vyberte si formu, která vám nejvíce vyhovuje.

Analytické zprávy
Pro každé ORP jsme připravili analytickou zprávu. Slabá a silná místa ve vzdělávání, porovnání a realistické cíle. Stáhněte si.
Semináře nad daty
Sejdeme se ve vašem ORP a s různými aktéry společně diskutujeme o potřebách v různých oblastech. Zjistěte víc.
DataPAQ
Regionální data o vzdělávání a sociálních podmínkách můžete snadno analyzovat a vizualizovat v nástroji DataPAQ.
Zpět na mapu a katalog dobré praxe