Oblasti dobré praxe

Častá a dobře fungující spolupráce se SPODem díky práci sociální pedagožky

Na základní škole v Budišově nad Budišovkou je sociální pedagožka především terénní pracovnicí. V okolí školy je mnoho socioekonomicky slabých rodin a ve škole nikdy není nouze o žáky, kteří potřebují zvýšenou podporu. Základní diagnostiky a spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou (PPP) mají na starosti především speciální pedagog a výchovný poradce. Pravidelné dvoutýdenní schůzky školního poradenského pracoviště (ŠPP) organizuje ředitelka spolu se zástupkyní a účastní se často i vybraní třídní učitelé. V průběhu roku se třídní učitelé na schůzkách vystřídají všichni. Jejich úkolem je nejenom informovat své kolegy, ale také probrat problémy žáků v jejich třídách.

Kromě metodika prevence je součástí ŠPP i sociální pedagožka. Ta se věnuje spolupráci s rodinami, vyhodnocování problémů konkrétních žáků a případně svolávání případových konferencí. Velká část její práce také spočívá ve spolupráci se SPODem (orgán sociálně-právní ochrany dětí). Tu hodnotí ředitelka školy i sociální psycholožka jako velmi dobrou.

Hlavní příčiny dobré spolupráce sociální pedagožky a SPODu:

1. Dřívější zkušenost práce ve SPODu a navázání dobrých vztahů

   Sociální pedagožka Budišovské základní školy dříve ve SPODu sama pracovala. Po svém nástupu na pozici dostala volnou ruku a jedním z jejích prvních kroků bylo setkání s pracovníky SPODu a nastavení vzájemné komunikace. Zejména pak vymezení v jakých případech a jaké informace SPOD potřebuje, kdy ho do problémů u konkrétních žáků zapojit, kdy případy pouze konzultovat a kdy podat oficiální podnět k prošetření.

2. Dobrá znalost povinností a práv SPODu

   Může se stát, že pracovníci školy neznají práva a povinnosti SPODu, zejména pak zákon o sociálně-právní ochraně dětí.

Realistická očekávání od všech dětí jsou odvozena od znalosti rodinného zázemí

Školy s vysokým počtem znevýhodněných žáků nezřídka obtížně nastavují "laťku výkonu" pro žáky bez stabilního a podnětného rodinného prostředí. V ZŠ v Budišově nad Budišovkou si ředitelka školy uvědomuje možné komplikace, a proto nastavuje spolu s učiteli realistická očekávání (cíle) a pro každé dítě se snaží dosáhnout maximum možného pokroku.

Mnohdy tato práce může začínat a končit už jen u toho, aby děti vůbec přišly do školy. Prosté zvýšení školní docházky může být u některých dětí úspěchem a klíčovým rozdílem ve výsledcích vzdělávání v dalších letech, proto je v Budišově absence jednou z oblastí, na kterou se sociální pedagožka zaměřuje.

„Na prvním stupni se s některými dětmi učitelky trápily a stěžovaly si, že to s nimi přece mají dělat rodiče. Tak jsme uspořádali případovou konferenci a ukázalo se například, že matka dítěte je negramotná. V takovém případě nemůžeme po dítěti přece chtít domácí úkoly.“

O řešení případů vysoké absence se stará sociální pedagog s podporou metodiky pro snižování záškoláctví

Na škole není ojedinělé řešit požadavky SPOD nebo třeba České správy sociálního zabezpečení na podání informací. Dříve museli zprávy zpracovat třídní učitelé na pokyn ředitelky. Jedná se o zprávy typu: k absenci (kdo píše omluvenky, jaké jsou důvody) nebo k podmínkám dítěte ve škole (jaké nosí svačiny, jestli je dostatečně oblečené). Nově tuto agendu na škole řeší sociální pedagog. Ředitelka Natálie Jaššová si změnu pochvaluje: „Kvalita zpráv se velmi lišila, někdy si i rodiče stěžovali, že pedagog podal nepravdivé informace. Navíc učitelé psaním podobné zprávy ztrácí mnoho času. Teď je to na sociálním pedagogovi, který promluví s třídními, podívá se do třídní knihy a děti, které řeší SPOD, především osobně zná a často i jejich rodiny.”

Učitelé i sociální pedagog mají k řešení záškoláctví jednotný přístup díky práci s metodikou pro řešení záškoláctví od MŠMT (příloha č. 11). Do deseti vyučovacích hodin řeší neomluvenou absenci třídní učitel se sociálním pedagogem formou pohovoru se zákonným zástupcem. Na ni je dán přehled o absenci a vyžadován podpis o srozumění. Nad deset hodin svolává ředitelka školy výchovnou komisi (kam je přizvaný i SPOD) a při překročení 20 hodin je podán podnět na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

„Pokud máme důvod se domnívat, že se jedná o záškoláctví podporované rodinou, svoláváme na škole konferenci. Konference se účastním já, paní ředitelka, pracovnice SPODu, třídní učitel, případně asistent pedagoga a někdy i lékař, policista nebo pracovník z místního centra inkluze. Snažíme se pomoci rodině a předejít tomu, abychom museli podávat hlášení na SPOD. Díky novým pravidlům se nám za poslední rok podařilo výrazně snížit absenci.“