Hlavní zjištění

• Vzdělávací neúspěšnost ukazuje, jak se ORP potýkají s nedokončováním základní školy, neprospíváním, opakováním ročníku a absencemi. Vzdělávací neúspěšnost je silně mikroregionální, souvisí s destabilizující chudobou a může být zásadní překážkou pro budoucnost dětí. Výsledky testování vychází z testů v 5. a 9. třídě od České školní inspekce a jednotných přijímacích zkoušek na střední školy – vypovídají proto o různých fázích vzdělávání. Představují podstatný ukazatel, jestli se žák dostane na maturitní obor a bude moci pokračovat ve vysokoškolském studiu. Výsledky testování mají o něco méně mikroregionální charakter než vzdělávací neúspěšnost.
• Kraje nejsou monolity. Největší vzdělávací neúspěšnost vidíme u Ústeckého a Karlovarského kraje, i v nich se ovšem objevují ORP, které se blíží celorepublikovému průměru. V celkově průměrných krajích – Plzeňském, Jihočeském či Libereckém – zase vznikají vnitřní periferie. Jedná se hlavně o místa, co sousedí s chudšími kraji nebo leží na hranicích Česka. V některých krajích spolu přímo sousedí problémové a úspěšné oblasti. Může jít o Vítkov a Opavu v Moravskoslezském nebo Přeštice a Stod v Plzeňském kraji. Neúspěšnost silně souvisí se sociálními podmínkami mikroregionu, může ji ale ovlivňovat i různá snaha obcí s neúspěšností bojovat.
• Vzdělávací neúspěšnost a výsledky testování spolu souvisí. Neplatí však automaticky, že obce s malou neúspěšností mají i dobré výsledky testování a naopak. Mezi 50 ORP s velmi slabými výsledky testování je například 16 ORP, kterým se daří děti udržet na základních školách – mají střední nebo nižší vzdělávací neúspěšnost. Rozdíly v testování jsou mezi ORP v rámci krajů nižší než u neúspěšnosti. Nejlepší výsledky testování mají velká města jako Praha, Brno či Olomouc. To je patrně projevem vysokého sociálního a kulturního kapitálu rodin. V testech se daří i žákům Zlínského kraje a v prstencových ORP kolem Prahy a Brna.

Regiony s nejslabšími výsledky vzdělávání (vysoká neúspěšnost, slabé výsledky testování)

1. Strukturálně znevýhodněné kraje
   Vzdělávací neúspěšnost a slabé výsledky testování jsou podmíněny celkově vyšší chudobou a sociálním vyloučením regionu (Ústecký, Karlovarský kraj). V některých krajích se znevýhodnění koncentruje do části ORP. V Moravskoslezském kraji najdeme ORP s velmi vysokou vzdělávací neúspěšností a slabými výsledky testování (Havířov, Karviná, Orlová), ale i s velmi nízkou mírou neúspěšnosti a alespoň průměrnými výsledky (Opava, Hlučín nebo Frýdek-Místek).
2. Periferie krajů
   Některé kraje mají celkově průměrné výsledky, vznikají v nich však vnitřní periferie. Méně úspěšné ORP zpravidla sousedí s chudšími kraji, s nimiž sdílí sociální problémy, nebo leží na státních hranicích, takže se pro svou odlehlost potýkají s nedostupností učitelů a podpůrných pracovníků. Jedná se hlavně o části Plzeňského či Libereckého kraje.
3. Ostrůvky vzdělávací neúspěšnosti
   Existuje i řada specifických ORP (Kutná Hora, Králíky, Moravská Třebová nebo Moravské Budějovice), kde je vyšší míra neúspěšnosti než v okolí. Může jít o vliv specifických sociálních problémů (vyloučená lokalita, vysoký počet agenturních pracovníků a dětí s odlišným mateřským jazykem) či lokální selhání vzdělávací soustavy. V některých případech může jít o důsledek pohybu žáků mezi ORP (část dětí jezdí do “lepších” škol mimo lokalitu).

Regiony s nejlepšími výsledky vzdělávání (nízká neúspěšnost, velmi dobré výsledky testování)

1. Velká města a jejich prstence
   Relativně nízká vzdělávací neúspěšnost a dobré výsledky testování jsou v bohatých městech jako Praha, Brno a v jejich prstencích (Říčany, Šlapanice, Tišnov). Dobré výsledky testování mají i v dalších větších městech (Olomouc, České Budějovice, Hradec Králové). Tato města se vyznačují vysokým sociálním kapitálem rodičů a ekonomickou prosperitou, ale také velmi rozdílnou kvalitou škol.
2. Kraje s nízkou mírou destabilizující chudoby
   Nízký podíl neúspěšnosti a dobré výsledky testování mají ve Zlínském (Luhačovice či Vsetín) či ve Středočeském kraji (Benešov či Poděbrady). Vliv má absence destabilizující chudoby, vyšší sociální kapitál spojený s lokálními komunitami a další specifické podmínky.

Definice a smysl Vzdělávací neúspěšnosti a Výsledků testování

Vzdělávací neúspěšnost postihuje nejzávažnější vzdělávací problémy — míru neprospívání, opakování ročníků a nedokončování ZŠ a vysoké absence. Vzdělávací neúspěšnost často končí nedosažením středního vzdělání, absencí klíčových kompetencí, neúspěchem na pracovním trhu a chudobou či sociálním vyloučením. Dané čtyři vzdělávací problémy spolu úzce souvisí, PAQ Research je proto ukazuje v jednom robustním indexu. České ORP dělíme na pět expertních pásem podle úrovně neúspěšnosti. Neúspěšnost nepokrývá celou kvalitu vzdělávání — například neukazuje, kolik žáků má lehce podprůměrné nebo naopak excelentní výsledky. Vzdělávací neúspěšnost vypočítáváme podruhé s novými daty (období 2015–⁠2022) a upravenou metodikou. Změny ve výpočtu vzdělávací neúspěšnosti nepřinesly zásadní změny v regionálním rozložení vzdělávacího neúspěchu, většina ORP zůstává ve stejném expertním pásmu. Třetina ORP se nicméně v umístění v expertních pásmech změnila, typicky o jedno pásmo.

Nově pracujeme též s Výsledky testování, které skládáme z výsledků výběrového zjišťování výsledků žáků 5. a 9. tříd ZŠ (a odpovídajících ročníků gymnázií) v roce 2022 za oblasti český jazyk a matematika v deváté třídě a stejné oblasti plus kompetence k učení v páté třídě od České školní inspekce a výsledků v jednotných přijímacích zkouškách na střední školy v oblastech český jazyk a matematika. Zahrnujeme podíl žáků, kteří se umístili v horní a spodní zhruba čtvrtině dovednostní kategorie testování ČŠI a horní pětině výsledků v JPZ (v období 2018–⁠2021). Výsledek nebyl vypočítán pro ORP s méně než 250 testovanými žáky a zároveň menší než 50% účastí v testování ČŠI, protože by hodnoty nebyly vypovídající.

Více o metodice v záložce Jak se výsledky počítají.

Statistiky vzdělávací neúspěšnosti

Průměr nedokončování, opakování ročníku, neprospívání a absencí v daném pásmu neúspěšnosti (ORP v 1. pásmu mají nejnižší vzdělávací neúspěšnost, ty v 5. nejvyšší)

Statistiky výsledků testování

Výsledky testování ČŠI v 5. a 9. ročníku (podíl žáků v nejlepší a v nejhorší dovednostní kategorii, průměr za všechny oblasti v daném ročníku) a výsledky jednotných přijímacích zkoušek (JPZ) v daných pásmech (ORP v 1. pásmu mají nejslabší výsledky testování, ty v 5. nejlepší)