Hlavní zjištění

• Mikroregiony jsou různě úspěšné v tom, jak dokážou rozvíjet žáky ve vzdělávání vzhledem k podmínkám, ze kterých pochází. Obce dělíme podle úspěšnosti do osmi skupin, když porovnáváme vzdělávací neúspěšnost a výsledky testování vzhledem k sociálním podmínkám. Vidíme mikroregiony předcházející neúspěchu, s nadměrným neúspěchem, výsledkově nad očekáváním, výsledkově zaostávající, celkově překonávající, celkově zaostávající, předcházející neúspěchu ale výsledkově zaostávající a odpovídající sociálním podmínkám.
• Analýza může poukázat na strukturálnější problémy jednotlivých skupin ORP, zároveň nabízí inspiraci z území, která řeší podobné sociální a vzdělávací výzvy úspěšněji.
• Záměrně se soustředíme na úroveň ORP, a ne na jednotlivé školy – pozitivní systémové jevy se mají dít na větším územním celku, aby z nich profitovaly všechny děti. Může jít o spolupráci mezi školami a zřizovateli, funkčnost školských poradenských pracovišť apod. Naopak úspěšná škola může fungovat i v oblasti, kde dochází k cílené segregaci žáků, a přístup ke kvalitnímu vzdělávání tak nemají všechny děti.

Regiony se zaostávajícími výsledky vzdělávání

1. Plzeňský kraj a části Ústeckého kraje kumulují více typů zaostávání
   V Plzeňském kraji se nachází tři ORP, ve kterých je vyšší neúspěšnost i nižší výsledky testování, než by odpovídalo sociální situaci, a další 6, kde zaostává neúspěšnost nebo výsledky. Celkově zaostávající jsou také tři ORP v Ústeckém kraji. Pak už jsou pouze tři ORP - Humpolec, Hořice a Králíky, kde zaostávají oba typy výsledků vzdělávání. Tyto výsledky mohou naznačovat strukturální problémy v řízení a podpoře škol nebo sociální podpoře. Data z reportů za jednotlivá území poukazují na kombinaci faktorů, jako je nízká účast dětí v předškolním vzdělávání, horší personální zajištění a celkově nižší sociální podpora.
2. Nadměrný vzdělávací neúspěch na vnitřních i vnějších periferiích
   Při hranicích ČR i krajů nalezneme nejčastěji ORP s nadměrným neúspěchem. Jedná se například o jižní hranice Jihočeského kraje (ORP Vimperk, Trhové Sviny, Dačice), ale i dalších krajů (ORP Frýdlant, Jeseník, Vrchlabí). Ještě častěji se jedná o periferie krajů (např. ORP Podbořany, Mnichovo Hradiště, Ivančice, Vítkov). Nedokončování základního vzdělávání je v ORP s nadměrným neúspěchem o 50 % vyšší než v sociálně podobných ORP, v případě neprospívání o 75 % vyšší. Jedná se o ORP s různými sociálními podmínkami. Odlehlost od centra kraje a Česka může být jednou z příčin zaostávání, ale data naznačují, že výraznými bariérami jsou také horší personální zajištění, nízké financování od obcí a vysoká míra odkladů povinné školní docházky.
3. Nižší výsledky testování v ORP s příznivou sociální situací
   V této skupině má přibližně dvě třetiny ORP nízkou míru destabilizující chudoby. To se neodráží ve výsledcích testování, kde patří všechna ORP do dvou nejhorších pětin. Zaostávání výsledků testování se nejčastěji týká ORP bez velkých měst, ale s relativně nízkým podílem sociálně znevýhodněných žáků.

Regiony s výsledky vzdělávání nad očekáváním

1. Neúspěšnost redukují ORP s vysokou destabilizující chudobou v Moravskoslezském a Ústeckém kraji
   V těchto ORP je neprospívání a nedokončování základního vzdělávání o 30 %, respektive 40 % nižší než v sociálně podobných ORP. Předešlé části ukazují, že se jedná často o ORP s vysokým sociálním zatížením, které se snaží na lokální úrovni naplňovat inkluzivní a desegregační vzdělávací politiky (Kadaň, Litvínov, Krnov). Tato území mohou sloužit jako příklady dobré praxe pro strategické plánování dalším ORP.
2. Výsledky testování jsou nad očekáváním v moravských regionech
   Do této skupiny spadají hlavně regiony na Vysočině, v Jihomoravském a Zlínském kraji. V těchto mikroregionech mohou hrát roli faktory, které nejdou z našich dat dobře postihnout, jako je sociální a kulturní kapitál rodičů. Ten se může promítat do vyšších investic vzdělávání dětí a neformálním vzdělávání i do vysoké priority, aby školy dobře fungovaly. Role může hrát také kvalita výuky. Podle dat České školní inspekce se kvalita výuky v překonávajících ORP nevymyká od průměru Česka, může se ale lišit mezi jednotlivými školami, a tak obsahovat excelentní i ty, které jsou hodnoceny jako podprůměrné.

Definice a smysl typologie

Pomocí clusterové analýzy jsme vytvořili typologii ORP, které jsou si podobné na základě dvou typů vzdělávacích výsledků vzhledem k sociální situaci. Typologie obsahuje osm skupin: předcházející neúspěchu, s nadměrným neúspěchem, výsledkově nad očekáváním, výsledkově zaostávající, celkově zaostávající, celkově překonávající, předcházející neúspěchu ale výsledkově zaostávající a odpovídající sociálním podmínkám. Skupiny jsme vytvořili podle kombinace výsledků neúspěšnosti a výsledků testování vzhledem k sociální situaci. Abychom nemuseli z typologie vyřazovat ORP s příliš nízkým počtem testovaných žáků, předpokládali jsme u nich, že výsledky testování odpovídají sociální situaci.