Podporu nestačí cílit na kraje, regionální rozdíly jsou hlavně mezi ORP

• Účast dětí ve věku 3–5 let v mateřských školách není v Česku zdaleka rovnoměrná a výrazně se liší mikroregionálně. Nejnižší účast má v průměru Karlovarský kraj (85,3 %) a Ústecký kraj (83,8 %). Některá ORP v těchto dvou krajích ale mají účast jen 71–76 % (Kraslice, Most) a jiná přes 90 % (Roudnice nad Labem, Litoměřice). Individuálním případem je Praha, kde za poslední tři roky klesla účast dětí v MŠ z 90 % na 85,2 %. Zde jsou problémem nedostatečné kapacity mateřských škol.
• V řadě krajů (např. Jihočeský, Olomoucký) je celkově nadprůměrná účast přes 92 %. Ale v některých částech těchto krajů klesá i k 83–85 % (Šternberk, Vodňany). Velmi nízká je účast i v některých chudších částech Moravskoslezského kraje (Orlová) a v řadě mikroregionů Středočeského kraje a v okolí Brna, kde je ovlivněna nedostupností školek.
• Docházka do MŠ silně souvisí s mírou destabilizující chudoby v regionu (exekuce, bytová nouze, velmi nízké vzdělání apod.). Tento vztah platí zejména v chudších krajích, zatímco v bohatších může být míra docházky více ovlivněna dostupností školek pro děti okolo 3 let. V rámci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje ale existuje velmi silný vztah mezi chudobou mikroregionu a docházkou do školek.
• Pro narovnání situace jsou potřeba dva přístupy. V socioekonomicky znevýhodněných územích je nutné dostat do školek děti ve věku 3–4 let pomocí sociálních služeb, nízkoprahovosti školek a informovaností rodičů. Nedostatek kapacit (či hrozící zavírání škol z důvodu poklesu porodnosti) má řešit sdílení pracovišť uvnitř měst nebo napříč obcemi (školská právnická osoba zřízená více obcemi má pod sebou jednu školku).
• Podpora zvyšování účasti v předškolním vzdělávání by proto měla být cílená, a to nikoliv pouze na kraje, ale na nižší územní celky, a vycházet z analýzy, proč je účast nedostatečná (např. nedostatek školek, nízký zájem, špatná dostupnost MHD, nízká informovanost atd.).

Souvislost vzdělávací neúspěšnosti s výsledky je nejsilnější v chudých regionech

• V ORP, kde se účastní předškolního vzdělávání více dětí ve věku 3 až 5 let, je nižší vzdělávací neúspěšnost na základních školách. Není to jen proto, že v chudších oblastech chodí do školky méně dětí a zároveň tam děti ve škole tolik neprosperují. Vztah mezi školkou a úspěšností ve škole je silný i v těch nejchudších oblastech Česka. To znamená, že školka patrně nejvíce pomáhá dětem z mikroregionů s většími sociálními problémy. V oblastech, kde je chudoba nízká, už tak silný vliv školky nepozorujeme.
• Vztah mezi předškolním vzděláním a výsledky vzdělávání na ZŠ pak potvrzuje i regresní analýza. Mikroregion, který je ve spodní čtvrtině účasti v MŠ má o 3 body vyšší neúspěšnost než mikroregion, který je v horní čtvrtině. Vztah je ještě silnější pro ORP s vysokou mírou destabilizující chudoby. S výsledky testování účast v MŠ významně nesouvisí.
• Řada ORP, které mají neúspěšnost nižší, než by odpovídalo sociálním podmínkám, mají nadstandardní účast v MŠ. Jde například o ORP Bruntál nebo Rýmařov.
• Existují ovšem i ORP, pro které tento vztah neplatí. Vzdělávací neúspěšnost ovlivňuje řada dalších faktorů. MŠ sama o sobě nemůže nahradit další intervence zaměřené na zlepšování prospěchu a docházky na ZŠ, ale může pomoci znevýhodněným dětem dohnat laťku před nástupem do 1. třídy.

Řešení: Jak zvýšit docházku ve školkách?

• Předškolní vzdělání musí být kvalitní, tedy s dobrou pedagogikou, vybaveným školním poradenským pracovištěm, vřelými vztahy a postavené na vzdělávacích hrách a interakcích.
• V místech s nedostatkem mateřských škol předpokládáme, že účast dětí ze sociálně slabších rodin bude ještě významněji omezena. Je proto důležité zvyšovat šance (kapacity) na přijetí do předškolního vzdělávání, které je zcela bezplatné, v dojezdové vzdálenosti a kulturně inkluzivní (UNICEF, 2025).
• Na datech romských a neromských domácností z Roma Survey 2011 jsme zjistili, že dva roky ve školce zvyšují v průměru u znevýhodněných dětí odhadovanou pravděpodobnost zařazení do klasické ZŠ oproti speciální zhruba o 10 procentních bodů z 84 na 94 % (PAQ Research, 2021). Pouhý jeden rok předškolního vzdělávání nemá statistickou významnost – což je v souladu se zahraničními analýzami.
• Různými nástroji lze zvyšovat motivaci a účast na předškolním vzdělávání. Některé obce například aktivně vyhledávají a oslovují rodiny dětí k účasti v předškolním vzdělávání. Ve znevýhodněných oblastech je vhodné propojit opatření s řešeními bytové nouze nebo dluhů.
• Vhodnou intervencí mohou být obědy zdarma a redukce dalších nákladů spojených s docházkou (školkovné, vybavení). Děti mohou mít MŠ zdarma, pokud jejich rodiče pobírají přídavek na dítě. Je proto žádoucím krokem vyhledat rodiny, které mají na přídavek nárok a motivovat je tak k docházce do mateřských škol. Ředitelé školek zapojených do programů obědů zdarma přitom reportují zlepšení docházky a lepší socializaci podpořených dětí (Nadace OSF, 2017). Efekt obědů zdarma na zvýšení docházky ukazují i zahraniční studie.
• Důležité je u ohrožených dětí zajistit dobrý přechod z mateřské do základní školy. Zřizovatelé mohou pomáhat vypracovat plán spolupráce MŠ a ZŠ, příp. i NNO. Nejde jen o zajištění docházky, ale také o přípravu rodiny, dítěte a škol samotných.
• Zajímají vás další intervence, které mateřské školy nebo zřizovatelé volí k vyšší účasti a kvalitě předškolního vzdělávání? Prohlédněte si jejich katalog a příklady dobré praxe.

Dva roky předškolní výchovy mohou ztrojnásobit šanci na začlenění do běžné základní školy

Vzdělávací programy a intervence mají prokazatelně nejvyšší dopad v brzkém věku. Dochází totiž k předávání základních znalostí a dovedností, které jsou nezbytné pro úspěšný start dětí na základní škole a zabraňují zaostávání, které se s věkem kumuluje. Dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání je součástí všech úspěšných vzdělávacích systémů. Zvyšuje také zaměstnanost rodičů, zejména matek, a snižuje náklady na rodinný rozpočet.

Výhody předškolního vzdělávání jsou zvláště výrazné pro socioekonomicky znevýhodněné děti. Účast v mateřské škole těmto dětem často pomůže vyrovnat se neznevýhodněným dětem. Školky se na to ale musí zaměřovat, výrazně tak záleží i na jejich kvalitě.

Kvalitní předškolní vzdělávání může zlepšit celou řadu výsledků, včetně kognitivního vývoje, well-beingu, budoucího studijního úspěchu a dokonce i výdělku v dospělosti. Meta-analýza studií s experimentálním designem ukázala, že děti účastnící se předškolního vzdělávání ve většině případů mají oproti ostatním dětem vyšší vzdělávací výsledky, socio-emoční dovednosti nebo jsou méně často umisťovány do speciálních škol a tříd. Mezi zeměmi OECD výzkumy také ukazují, že docházka do předškolního zařízení zlepšuje chování, pozornost, snahu a účast žáků na základní škole.

Předškolní vzdělávání souvisí s úspěšností rovněž v Česku. Děti ze sociálně vyloučených lokalit mají třikrát vyšší šanci na začlenění do běžné základní školy (nikoli speciální či praktické), pokud absolvovaly 2 a více let předškolní výchovy. A to i pokud pocházejí z jinak stejné lokality a ze stejně vzdělaných rodin. Romské sociálně vyloučené děti, které chodily do školek, mají také lepší slovní zásobu. Efekt ale nemusí být jen u romských dětí. Děti z nižších socioekonomických vrstev, které chodily 2 roky do školky, také méně opakují ročníky na ZŠ a dosahují o 20–30 bodů lepšího skóre v testech PISA. Opět i pokud pocházejí z jinak srovnatelných rodin a studují stejné školy.

V ekonomické analýze PAQ Research vypočítal, že když se sociálně znevýhodněné dítě zapojí do předškolního vzdělávání, tak díky lepším schopnostem a následnému uplatnění na trhu práce odvede do státního rozpočtu v průměru za život o 0,5 mil. Kč více než bez účasti v předškolním vzdělávání.