Oblasti dobré praxe

Pro inovativní způsob hodnocení ředitelů je nutné připravené prostředí a důvěra

Postupné navazování důvěry s řediteli může probíhat různými způsoby. Často se v území odehrává mnoho aktivit, na nichž může být založena. Pro Prahu 7 se staly klíčové kvalitně vedené ředitelské porady. Prioritou bylo, aby byly pro ředitele opravdu užitečné a byl na nich dostatek prostoru pro sdílení zkušeností. Zároveň spolupráci ředitelů stmelil covid, kvůli kterému bylo potřeba intenzivněji sdílet dobrou praxi. Vznikla tak svépomocná skupina ředitelů fungující se zřizovatelem i bez něj.

Podle místostarostky Prahy 7 Hany Šiškové je také důležitá aktivita samotného zřizovatele: „Zřizovatel musí do škol chodit. Nejsou to pouze úředníci, ale já jako místostarostka trávím ve školách dost času. Snažím se vědět o každé zásadní věci, co a kde je problém.” Dále je podle ní důležité strategické plánování, aby ředitelé věděli, že koncepce města i škol jsou v souladu. Ze strategie města vznikla také iniciativa na proměnu hodnocení ředitelů. První kritéria si zkoušelo vytvořit město samo, avšak nebyla ideální. Nakonec městská část přijala Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů od MŠMT.

Popis průběhu hodnocení ředitelů – jasné priority a otevřená komunikace

Metodické doporučení k odměňování ředitelů od MŠMT ředitelé někdy hodnotí jako příliš obsáhlé, proto je důležité z 28 kritérií vybrat krátkodobé a dlouhodobé priority.

„Vyberou si 3–4 kritéria, v kterých se budou rozvíjet za půlrok a potom jsou tam dlouhodobější témata, na kterých pracují průběžné třeba dva roky. Je to součást strategického plánování.“

Na Praze 7 se s každým ředitelem vede jednou za půl roku zhruba hodinový rozhovor, kde se velmi důkladně a otevřeně diskutuje o tom, jaké oblasti se daří a nedaří rozvíjet a jak ředitel svoji práci hodnotí. Rozhovoru předchází autoevaluační dotazník, s kterým se na setkání pracuje. Při splnění požadovaných kritérií jsou ředitelé dostatečně odměňováni. To je podle Šiškové zásadní: „Došlo jim, o co nám jde, kam směřujeme a za co je hodnotíme. Uvědomili si, že si jejich práce vážíme.”

Z pohledu místostarostky je také důležité sledovat, jaké věci dělají ředitelé nadstandardně, za což dostávají jednorázové odměny – například vzdělávání pro ředitele nebo pozice uvádějícího ředitele (mentora, kouče) pro nové kolegy. Zástupci zřizovatele se zároveň snaží ředitelům opakovat, že mají náročnou práci a oceňovat úspěchy, neboť se pohybují v prostředí, kde se často hledají pouze chyby a věci, které se nedaří.

Podpora škol zřizovatelem posiluje vztahy mezi řediteli a městem

Zjišťování potřeb ředitelů je dobrý první krok, důležité však je požadované potřeby naplnit. Praze 7 se to daří například při shánění (rekrutací) nepedagogických pracovníků. Některé školy poptávaly pomocnou sílu do kuchyně a ve spolupráci se sociálním odborem a úřadem práce se podařilo zaměstnance sehnat. Během pandemie covid-19 zřizovatel pomáhal finančně, sháněl techniku (tablety) a organizoval očkování učitelů.

Praha 7 si uvědomuje přetížení ředitelů, které způsobuje zákonem daná vysoká míra odpovědnosti. Proto mají ředitelé financované manažerské supervize a jsou podporovaní v dalším vzdělávání, protože finance na DVPP (další vzdělávání ped. pracovníků) většinou investují do učitelů a málokdy do sebe. Všichni ředitelé dostali nabídku účastnit se kurzů a programů jako Ředitel naživo nebo Akademie Libchavy.

Pracovníci města a dostupná metodika podporují v oblasti administrativy ředitele k podávání veřejných zakázek. Projektové oddělení zřizovatele zase nabízí školám projektové manažery, kde vzniká dobrá synergie díky sloučenému odboru školství a projektového řízení. Školám se tak pomáhá ve vyhledávání dotací (každý měsíc vychází dotační zpravodaj) a v jejich podávání. Zároveň je nabízena kontrola projektového řízení škol, protože školy mají externí projektové manažery, na něž může město v případě žádosti dohlédnout.